Anglicky snadno a rychle?

Angličtina je tady pro mě velké téma!
Nikdy jsem nebyla moc dobrá angličtinářka... No vlastně to byl dycky můj obrovský mindrák, že neumím anglicky.

Co se změnilo, když jsem si nabrnkla Američana a na 3 měsíce se přemístila do Chicaga?

1. První drink
Už hned v Praze při našem prvním drinku s Nealem ze mě opadá stud, což je pecka! Plácám všechno možné i nemožné a je mi úplně fuk, jestli to řikám správně. Něco si rozumíme, něco si nerozumíme. Celou večeři kamufluju jako "hodinu angličtiny", čímž se povoluje chybovat bez ostudy :-)

2. První skype
Jo, tak to jsem byla teda dost nervózní... jakože telefonát v angličtině? omg! Oukéj, no zvládla jsem to... a za ten rok vztahu na dálku jsme toho natelefonovali tolik, že bych se tu možná mohla ucházet o nějaké pěkné místečko v call-centru :-D

3. Welcome to Chicago
První týden v Chicagu spíkuju s Nealem jak divá a vlastně nemám žádný problém. Ale je fakt, že jsem více méně zavřená doma, takže kontakt s okolím = nula.

4. Prvně ve městě
Když poprvé vyjdu do města, snažím se být neviditelná. Nehodlám se tu s nikým bavit! Jenže ono to moc nejde, i v tom blbém obchodě se prodavačka zeptá, jak se mám. Moje první reakce nic moc, teď už umím odpovědět, že se mám gůůůd :-)

5. Po pár týdnech - zhoršení?
Pořád je to pro mě dost velká dřina mluvit anglicky. Musím nad tím dost přemýšlet a hodně se na to soustředit. O nějakém zautomatizování nemůže být po pár týdnech ani řeč. S postupem času se mi dokonce zdá, že se v komunikaci tady zhoršuju a přestávám rozumět. Jakto?
=> mozek začíná být unavený
=> koncentrace polevuje
=> Neal se méně kontroluje, začíná se mnou mluvit "normálně" po americku
=> dostávám se do styku s více rodilýma Američana
Jo, všechny zakládní věci tady si zařídím a domluvím. Ale když sedíme s kamarádama v restauraci, zjišťuju, že se vůbec nedokážu vyjádřit tak, jak bych se vymáčkla v češtině. Je to děsně deprimující, nedokážu vůbec proniknout do žádného hovoru a můj slovní šarm a vtip je v nedohlednu :-(

6. S rodinou a neteří
Když je u nás rodinná návštěva... no občas něco žblebtnu, ale více-méně jsem mimo hovor. Buď oni mluví tak rychle, že netuším, o čem je řeč. Nebo nemám vůbec odvahu vstoupit se svojí jednoduchou angličtinou do hovoru.
A Nealova 4-letá neteř Olivia? Je sice takzvaně super-cute (supr-roztomilá), ale té prostě nerozumím VŮBEC!

7. V divadle
Snažím se sledovat hodně seriálů a show v agličtině, jakože nacvičit lisning (poslech). Myslela jsem si, že to mám docela v malíku, a tak kupuju lístky do divadla, ať je nějaká legrace :-)
No tak věděla jsem, že nebudu rozumět hned všemu... ALE sedíme na tak debilním místě úplně naboku, že jak plyne angličtina jiným směrem než mým, vůbec nic neslyším. Takže vlastně nemám čemu rozumět, smůla :-(

Po 5-ti týdnech v Chicagu tedy musím konstatovat, že je to fakt mazec začít existovat tak daleko od domova a ještě v úplně cizí řeči! To bude chtít ještě hódně odvahy a trpělivosti. To si teda ještě máknu! No ale pořád to bude asi jednodušší, než naučit Neala česky :-D