Popelka

O počasí v Chicagu bych mohla psát denně. Zimy jsou tu ukrutné (až mínus 20), existuje tu prý jakýsi "Lake effect" neboli "Jezerový efekt", který způsobuje nevalné počasí, a ne nadarmo se Chicagu přezdívá "Windy city" neboli "Větrné město". Často lituju, že nemám buď svetr, nebo brýle, nebo opalovací krém, nebo že naopak mám bundu, nebo mám legíny atd. atd. Prostě vyjdu a do pár hodin je všechno jinak.

Dnes je venku krásně. Sluníčko svítí, teploměr ukazuje 29 stupňů. Mám sukýnku, balerínky, tílečko, brýle a vyrážím do sportovního obchodu, který je asi 5 bloků od našeho baráku. Mají tam super slevy, a tak se tam jdu podívat, co by se mi tak mohlo hodit. No vlezu tam a líbí se mi elasťáky, mám v nich hezký zadek, a tak je beru ;-) Řekla bych, že jsem tam byla 10 miximálně 15 minut, vyjdu ven a prší. Plány zajít na kafe a procházku tedy ruším. Po cestě domů, což je asi 600m (schválně jsem to změřila na mapě) se strhne takový slejvák, že domů přicházím jako miss mokré tričko / miss zmoklá slepice :-)

Asi 50m před vchodem mám v botech tolik vody, že čvachtám na všechny strany. Když si popoběhnu, abych byla doma co nejdřív, vyzuje se mi bota a zůstane na chodníku... Po pár krocích se pro ni vracím zpět, načež pán stojící pod stříškou vedle na mě kříčí, jestli jsem oukéj. Jasně že jsem oukéj, odpovídám děsně vtipná, nikdy jsi neviděl Popelku, haha? :-) Tak se opatruj Popelko vrací mi pán vtípek a zírá na moje tričko, jakpak by se mi asi dneska dařilo řezat sklo?!? :-D :-D :-D

V sobotu paříme

První zastávka v "Pilsen neighborhood" neboli v Plzeňské čtvrti, kde jak už jsem psala žijou hlavně Mexikánci... takže je to taková plzeňská mexická čtvrť :-) Koná se tam Mole Festival, což ve skutečnosti znamená spousta stánků s mexickým jídlem, mexickými cetkami, bižu, pracholepy, oblečky... a taky živá muzika a lidi tancujou a já piju sangríju proudéééém :-) Chutná mi móóc, myslím, že jsem dala tak 5 kousků... připomíná mi to Tý-Mobajl-Vánoční-Mochíto-Párty :-)

Později pokračujeme do centra do Millennium Parku, kde absolvuji svoji první House-párty vůůůhůůůů :-D No moc tomu nerozumím, ale ostatní říkali, že to prý moc house-tuc-tuc styl nebyl, spíš taková taneční muzika, což mě se po pěti sangríja-drincích docela zamlouvá... ale je tam tak děsný nával lidí, že když po nás doslova začnou dupat, balíme pařící deku a končíme v báááru. Tam přemlouvám kámošku Adrianu a jejího snoubence Andrewa, že na svatbení cestu rozhodně musí jet do ČR!!! :-D

Money, money, money... Bankovky!

Takže jakže je to s těma emerickýma bankovkama, abych téma peněz zde v JůEsEj vyčerpala?

Už kdysi jsem psala, že všechny mají stejnou velikost a jsou zelené. Když jsem ale dnes vytáhla z peněženky svoji papírovou hotovost a udělala pro Vás pár fotek, zjistila jsem svůj velký omyl. Tadyk tedy oprava:

$1 = zelaná
$5 = vyblitá zelená
$10 = poblitá zelená
$20 = namodralá zelená :-)

Zde taky trochu slangu, co nás učí ve škole.
Papírové bankovky =
   = Cabbage (zelí, podle barvy překvapivě:)
   = Dead presidents (mrtví prezidenti)
   = Lettuce (hlavkový salát)
   = Long Green (zelený dlouhán)
   = Folding stuff (skládací věci)

Existuje taky papírová stodolarovka $100. Je na ní Benjamin Franklin, podle čehož se slangově nazývá "Benjamin". Před cestou do USA jsem jednohoto takového Benjamína dostala ve směnárně. Neal to zkoumal, jak svatý obrázek, až později jsem pochopila, že to je tu tak vzácné, asi jako u nás Tomáš Gariků Masaryků :-) I když si tu totiž v bankomatu vyberu $100, dostanu to ve dvackách... klasika.

Kvíz pro Vás dnes žádný nemám, protože čísla jsou jaksi vidět, huráá :-)
Pokud byste ale měli chuť se zabavit, můžete tipovat zelené prezidenty a budovy.

=> Alexander Hamilton, George Washingotn, Abraham Lincoln, Andrew Jackson.
=> Lincolnův Památník, Státní znak s orlem Bělohavým, Bílý Dům, Budova Ministrestva Financí ve Washingtonu.

Co je nového v Chicagu?

• Furt chodím na ty hodiny angličtiny zadara. Většinou je to super, ale bohužel už jsem zažila i naprosto hrůznou hodinu jedné úplně marné děvčice. Byla tak nudná a mimo, že jsem stihla sledovat, co probírá skupina "Intermediate" vedle :-)

• Dnes mi jeden z mých spolužáků, se kterým se už delší dobu na hodinách potkáváme, řekl, že jsem "Joy of this class" (Radost této třídy:)... Nojo, Gustavo z Venezuely, ktetému je asi tak 70, "Made my day" (toto neumím přeložit, prostě mě potěšil ;-)

• Hledání domu jsme odložili. Zpruzelá nálada najít něco schopného přetrvávala, a tak jsme si dali pauzu. Pokračování někdy pozdějc.

• Úplně boží věc na Americe jsou názvy ulic, které jsou krásně přehledně vidět na každém rohu a každé křižovatce. Totok mi při orientaci a hledání na mapě dost pomáhá... Víc než "Jdi na Sever" nebo "Jdi na Jih":-)

• Takový ten pocit, že všechno oblečení je mi malé. Ty jo, to si tady pěkně žeru, to přijedu zpět do ČR jako mega-koule. A pak Neal..."Zlato, Tobě je ten svetr nějaký malý, že tys ho dala do sušičky? Víš že tam se tak trochu zmenšuje všechno...?" Cha, chááá, tak to si jdu klidně ke snídani dát zase ty mňam lívancééé :-D

• Přesně za měsíc jedu domů... mám smíšené pocity!
=> to nic-nedělání a pohodové životní tempo mě začíná dost bavit. Navíc tady půčí léto, město ožívá, je tu spousta venkovních akcí a festivalů... no nechce se mi teď pryč :-)
=> ale taky se mi po Vás stýská.. a po Praze a po Brně a po Zlíně a po Ladušcéééé! Doufám, že nemáte žádné plány, protože já budu asi celé léto nic-nedělat v ČR :-)

Washington DC

Zážitky z Wošingtonu Dýsí:

• Ve Washingtonu DC bydlí druhý nejlepší Nealův kamarád Jeremy s manželkou Rebeccou, malým Elliottem a Oliverem. Přijíždíme v sobotu večer a zůstáváme na návštěvě v jejich božském domě a jejich více než milé společnsti až do úterý.

• Neděle je super-deštivá. Ale boží věc na Washingtonu DC je volný vstup do většiny muzeí. Za celý den stíháme úctyhodné 3 kousky (muzea), jedno lepší než druhé! Večer vyprávíme dojmy a zážitky, které jsme viděli v 1.Hirshorn Museu 2.National Air and Space Museu 3.National Gallery of Art.

• Pondělí je oproti tomu slunečné, a tak vyrážíme na obchůzku všech hlavních pamětihodností, budov, sloupů a památníků (jó, tak těch je tu fakt hodně, myslím, že dnes jsem pokořila svůj památníkový rekord :-) 
Dnes mám našlapáno přes 15tis kroků, jo šak taky není divu, začli jsme u Bílého Domu a dál pokračujeme přes Washingtonův Památník, Pamárník 2.světové války, Lincolnův památník, Památník Vietnamských veteránů, Památník veteránů války v Korei, Památník Luthera Kinga a končíme u památníku Thomase Jeffersona... téda, ještěže mám nejpohodlnější Crocs boty na světě! :-)

• Celá návštěva u Whitenerových je děsně pohodová a odpočinková. Dva malí svišti Elliott a Oliver jsou super-cute, hrajeme si s legem a na schovku a strejda Neal je prostě nejoblíbenější :-)... až se nám vůbec nechce loučit a snad aj nějaká ta slzička u toho ukápla.

• Náš výlet končí na letišti, které vypadá jak nějaká katedrála. Ještě udělám z letadla pár fotek Pentagonu a jsme fuč. Bye Bye Washington DC. See you soon!

PS: Prsimvás, to DC (Dýsí) za názvem hlavního města je schválně. V JůEsEj totiž existuje stát jménem Washington, který je na západním pobřeží. Takže aby se to nepletlo a aby se od sebe odlišilo město a stát, tak je prostě nutné tuto zkratku vždy použít (Takto nějak si to teda vysvětluju já :-).
Více odborné etymologické vysvětlení zde.

FOTKY TADYK

Philadelphia

Zážitky z Filadelfie:

• V letadle máme super-bláznivou letušku, která celou dobu přešlapuje na místě... chce se jí na záchod? Ne, počítá si kroky, jak následně oznamuje do mikrofonu. Je z toho tak zblblá asi, že po přistání neví kde jsme... "Welcome tů... tů... Dlouho ticho.... Smích.... Philadelphiá" :-D

• Po příletu do Philadelphie mávám na taxik a jedu rovnou do hotelu Hilton, kde bydlíme, wow!
Přijedu ke vchodu a jak v těch amerických filmech přijde portýr, otevře mi dveře, vyndá kufry a usmívá se od ucha k uchu... škoda, že to za mě nechce i zaplatit :-)

• Znáte herce Kevina Bacona? Tak ten má se svým bráchou kapelu The Bacon Brothers (Slaninoví bráchové:). V rámci té Nealovo-stavařsko-architekto konference jsme byli v pátek večer na jejich koncertě... No bylo to takové emerické country, ale viděla jsem svoji první hollywůdskou hvězdu :-)

• Po koncertě vyrážíme na čínský lampionový festival... Coool... Hustýýý :-)

• Filadelfie je známá díky filmu Rocky, který se tu natáčel... Sochy boxerů všude, kam se podíváš :-)

• Je docela hnusně a deštivo. Stíháme navštívit 2 muzea. První je Franklin Institut, kde je výstava, jak vznikají animované pohádky v Pixaru a pak trocha moderního umění v Institutu of Contemporary Art.

• Záchody všude jsou tu děsně chytré. Než se stihnu odbavit a ustrojit, už je spláchnuto a přichystáno pro dalšího počůránka :-)

FOTKY Z FILADELFIE ZDE

Vlakem frčíme směr Washington DC...

Cestovní... z letiště

Neal je od středy na konferenci ve Philadelphii. Tentokrát balím kufr a v pátek vyrážím za ním. Bude z toho společný prodloužený víkend ve Philadelphii a Washingtonu DC.

Nevím jestli je to i jinde v JůEsEj, ale v Chicagu máme poslední dny velkou kauzu s TSA Security na letištích. To je jinak řečeno skupina lidí, která zajišťuje pasovou kontrolu cestujících. Rozhodli se stávkovat kvůli nevím čemu a to způsobem zdržování a protahování kontroly na maximum. To má za následek nekonečné fronty a tisíce zmeškaných letů.

Momentálně je doporučeno přijet na letiště nejméně 3h předem. A tak vstávám v krásných 5h ráno, abych stihla svůj let v 9:35, a modlím se v hladký průběh. Ujelo mi metro, ale tak snad těch 10min zpoždění nebude tak zásadní! Vystoupím z metra a blížíce se ke vstupní hale zaregistruju houfující se lidi přede mnou... Jakože fronta na pasovou kontrolu vede až ven z letiště?!?! WTF!!!

Oukéj, jsem tu v předstihu, tohle musí dopadnout dobře! A taky že jo, postupuje to rychle a já jsem za slabou třičtvrtěhodinku odbavená se vším všudy. Jééjda, to bylo strachů :-)

Hmm... letadlo mi letí za víc než 2h. Jdu si dát někam kafe a snídani. Po obhlídce všech fastfůdů tady, stoupnu dobrovolně do řady k Mekáči (kdo neví, v ČR bych do Mekáče prostě nevlezla!)... Ve srovnání s ostatními stánky mi to přijde jako nejzdravější a nejpřijatelnější volba tady... Tak to je konec, začínám američankovět :-)

Wabash Arts Corridor

Konečně se zase trochu oteplilo a oslunilo :-), a tak vyrážím do ulic. Konkrétně do jedné s názvem Wabash Street, která je známá svým "street artem" neboli "pouličním uměním".

Wabash Arts Corridor je projekt jedné zdejší vysoké školy (Columbia College), která od roku 2013 zajišťuje svým studentům venkovní prostory, na kterých se mohou umělecky vyřádit... a pro město je to zase jakési oživení a revizalizace čtvrti South Loop.

Za 3 roky už je tam toho namalováno docela hodně, a tak na internetu vyzkoumávám ty nejzajímavější malby, balím svačinu, foťák a jdu objevovat. Ve finále toho v ulicích najdu ještě mnohem víc, a tak níže na odkazu můžete vidět fotky všech vyzkoumaných děl, i když u některých neznám název.

Můj favorit je jednoznačně "Žvýkačkový Los" :-)

ZDE ODKAZ NA FOTKY

Money, money, money... mince!

O tom, jaké trable tu mám rozeznat bankovky a mince, už jsem se zmiňovala kdysi. Na to konto jsem začala používat více kartu, se kterou jsem si doteď celkem slušně vystačila.
Já nevím, že se tu ale muselo začít všechno komplikovat. Najednou první obchod, kde potupně odcházím bez nákupu :-( Taky přes internet nejde nic koupit, české karty jsou tady na těch amerických nákupních portálech dost ignorovány. No já tady nemít Neala, tak snad jen sedím doma a čumím do zdi...

Prachy, hrachy, cash... to je dobré téma i do školy. Celá jedna hodina věnována americkým centům a dolarům, jejich popis, rozeznání a slang, juchů!

Takže až za mnou přijedete do JůEsEj, tady pro přípravu malá mincovní lekce :-)
Tyto čtyři mince (coins) mám momentálně v peněžence:

1¢ = 1 cent = Penny [peny]
5¢ = 5 cents = Nickel [nikl]
10¢ = 10 cents = Dime [dájm]
25¢ = 25 cents = Quarter [kótr]

A nyní přichází kvíz: 
1. Mrkni na fotku níže a tipni, která hlava je která mince?
    (není to tam napsáno, takže detailní zkoumání nepomůže :-)
2. Zde malá nápověda.
    (ano, nyní přichází okamžik pro brýle či lupu :-)
3. Zde rozluštění.

Kdo si naivně myslel, že by snad velikost mohla při luštění pomoct... cha cha, vítejte v klubu zklamaných :-D
Btw. mincema tady rodilý Američan neplatí... pokud někdo u pokladny luští kováky, tak je to jednoznačně cizinec!  :-) Američan vše zaokrouhlí na dolar, což je nejmenší papírová bankovka, o tom ale zase někdy příště...

Anglicky snadno a rychle?

Angličtina je tady pro mě velké téma!
Nikdy jsem nebyla moc dobrá angličtinářka... No vlastně to byl dycky můj obrovský mindrák, že neumím anglicky.

Co se změnilo, když jsem si nabrnkla Američana a na 3 měsíce se přemístila do Chicaga?

1. První drink
Už hned v Praze při našem prvním drinku s Nealem ze mě opadá stud, což je pecka! Plácám všechno možné i nemožné a je mi úplně fuk, jestli to řikám správně. Něco si rozumíme, něco si nerozumíme. Celou večeři kamufluju jako "hodinu angličtiny", čímž se povoluje chybovat bez ostudy :-)

2. První skype
Jo, tak to jsem byla teda dost nervózní... jakože telefonát v angličtině? omg! Oukéj, no zvládla jsem to... a za ten rok vztahu na dálku jsme toho natelefonovali tolik, že bych se tu možná mohla ucházet o nějaké pěkné místečko v call-centru :-D

3. Welcome to Chicago
První týden v Chicagu spíkuju s Nealem jak divá a vlastně nemám žádný problém. Ale je fakt, že jsem více méně zavřená doma, takže kontakt s okolím = nula.

4. Prvně ve městě
Když poprvé vyjdu do města, snažím se být neviditelná. Nehodlám se tu s nikým bavit! Jenže ono to moc nejde, i v tom blbém obchodě se prodavačka zeptá, jak se mám. Moje první reakce nic moc, teď už umím odpovědět, že se mám gůůůd :-)

5. Po pár týdnech - zhoršení?
Pořád je to pro mě dost velká dřina mluvit anglicky. Musím nad tím dost přemýšlet a hodně se na to soustředit. O nějakém zautomatizování nemůže být po pár týdnech ani řeč. S postupem času se mi dokonce zdá, že se v komunikaci tady zhoršuju a přestávám rozumět. Jakto?
=> mozek začíná být unavený
=> koncentrace polevuje
=> Neal se méně kontroluje, začíná se mnou mluvit "normálně" po americku
=> dostávám se do styku s více rodilýma Američana
Jo, všechny zakládní věci tady si zařídím a domluvím. Ale když sedíme s kamarádama v restauraci, zjišťuju, že se vůbec nedokážu vyjádřit tak, jak bych se vymáčkla v češtině. Je to děsně deprimující, nedokážu vůbec proniknout do žádného hovoru a můj slovní šarm a vtip je v nedohlednu :-(

6. S rodinou a neteří
Když je u nás rodinná návštěva... no občas něco žblebtnu, ale více-méně jsem mimo hovor. Buď oni mluví tak rychle, že netuším, o čem je řeč. Nebo nemám vůbec odvahu vstoupit se svojí jednoduchou angličtinou do hovoru.
A Nealova 4-letá neteř Olivia? Je sice takzvaně super-cute (supr-roztomilá), ale té prostě nerozumím VŮBEC!

7. V divadle
Snažím se sledovat hodně seriálů a show v agličtině, jakože nacvičit lisning (poslech). Myslela jsem si, že to mám docela v malíku, a tak kupuju lístky do divadla, ať je nějaká legrace :-)
No tak věděla jsem, že nebudu rozumět hned všemu... ALE sedíme na tak debilním místě úplně naboku, že jak plyne angličtina jiným směrem než mým, vůbec nic neslyším. Takže vlastně nemám čemu rozumět, smůla :-(

Po 5-ti týdnech v Chicagu tedy musím konstatovat, že je to fakt mazec začít existovat tak daleko od domova a ještě v úplně cizí řeči! To bude chtít ještě hódně odvahy a trpělivosti. To si teda ještě máknu! No ale pořád to bude asi jednodušší, než naučit Neala česky :-D

Don't mess with devil

Jóó, v Chicagu je velká česká komunita. To mi před odjezdem říkali snad všichni.

No je fakt, že se tu dá vygůglovat ledacos, česká škola, český sokol, český konzulát, české centrum a taky české divadlo... jůůů, čeští ochotníci v Chicagu, tak to musíme vyrazit... a hned po příjezdu do Chicaga kupuju lístky na právě připravované představení "S čerty nejsou žerty" neboli " Don't mess with devil".

Vyrážíme já, Neal a Nealova maminka, která je zrovna v tu dobu u nás na návštěvě.

Představení se koná v malém divadle ve čtvrti Oak Park. Jedeme tam asi půl hodiny autem. Když dorazíme na místo, připadám si, jako kdybych prošla Bermudským trojúhelníkem a ocitla se někde v Horní Dolní Polní. Všichni kolem mě mluví česky... cožéée? Jakože "Dobrý den... a přejeme příjemný kulturní zážitek" (řečeno českýý?!?), cool! Když se usazujeme, kolem mě slyším jen čestinu maximálně slovenštinu. Tolik Čechů tady? to snad není možné, su já to eště v Čikééégu?!? hustěěéé :-)

Pohádku s Čerty nejsou žerty natočil režisér Hynek Bočan v roce 1984, takže je stará stejně jako já :-) Patří u nás mezi nejoblíbenější a některé její hlášky doslova zlidověly (vysvětluju Nealovi). Sedíme v božské 3. řadě, abychom dobře viděli na anglické titulky, přestože jsme tu asi jediní, kdo je potřebuje :-) 

Po 2,5h představení musím konstatovat, že předělat tento příběh do divadelní podoby byl dost velké sousto. Děj je natolik rozsáhlý a komplikovaný, že divadelní obrazy a scéna se třídají co pár minut. Když občas mrknu na titulky, tak překlad je fakt hóóódně zjednodušený! Sama se v tom vyprávění lehce ztrácím, to jsem teda zvědavá, co mi na to Benishovi řeknou, až to skončí. I tak ale musím uznat, že se mi to líbilo. Jde vidět ohromné úsilí na přípravě kostýmů, kulis, zvukového doprovodu a herci si to vyloženě užívají! Všechny nejoblíbenější "...Jsi drzý čert!..." hlášky zazněly a některé nové dokonce přibyly - např. jeden bonusový čertovský taneček.

Neal si dal o přestávce české pivo a když přijedeme domů, pouštím mu ukázky originálu na jůtůbu... takže prýže dobrý, že musíme těch českých akcí najít více... nou problééém! :-)

Pan Jablko a Slečna Pomeranč

Nealův nejlepší kamarád Jeff momentálně žije se svojí manželkou Liz v Číně.
Na Vánoce jsme od nich dostali super-moderní vlasové ozdoby, které jsou teď v Číně IN ;-)
Jeff a Liz přijeli nečekaně na pár dní domů, a tak s nimi vyrážíme v neděli večer na večeři... oslavit mimojiné jejich brzy_budoucí_baby :-)

No a tak nebyli bysme to s Nealem my, abysme nevymysleli nějakou ptákovinu na jejich přivítání. A tak vytahujeme Jabko a Pomeranč a zdobíme se. Celý večer se tím bavíme, chodíme po restauraci s umělou kytkou na hlavě... všichni na nás čumí, hodně lidí se ptá... what's going on??!? (vo co že to jako dééé??) :-) Ale všem to ve finále přijde dost cool!! Takže je Vám jasné, co teď letí ja???!? :-D

Návštěva

Je tu víkend.

A my máme návštěvu.

A tak Pája drhne, myje, uklízí!

Perfektní příležitost udělat si time-laps video... nééé vůbééééc se tu nenudííííím  :-D

No má to video své mouchy, příště to vykoumám lépe... ale baví nás to a Nealovu maminku to taky pobavilo :-)

První týdny české turistky v Chicagu

1. Unavená turistka
Jsem v úžasu, že mě propustili na 3 měsíce do JúEsEj! Ale jsem tak unavená, že jen ležím na gáuči jak lemra, vyrovnávám tryskáčovou nohu a jsem ráda, že nic nemusím :-)

2. Nadšená turistka

Čas se mi srovnal, válet už mě nebaví. Nadšeně vyrážím do centra, hodiny selfíčkuju u fazole, jsem schopná se nekočně dlouho procházet po pláži a všechno mi tu přijde boží!:-)

3. Osamnělá turistka
Jako kamkoliv jít sama mi nevadí, ale jsem sdílecí typ. S živým člověk (Neala a prodavačku v obchodě nepočítám) už jsem nepromluvila dny až týdny. Chybí mi nějaký... jakýkoliv sociální kontakt.  Jako vždy jsem odhodlaná bojovat, takže surfuju jak divá a jsem rozhodnutá se tu s někým seznámit. Bez valného úspěchu bohužel.

4. Gůglující turistka
Na seznamování jsem celkem rezignovala, horlivé úsilí seznámit se tlumím a nechává to plavat, však ono to nějak dopadne! Mezitím vzniká pocit výčitek svědomí, že už měsíc nic nedělám a jen tak se flákám. Měla bych přece něco dělat, všichni něco dělají! A tak aspoň gůgluju všechno možné, co se v Chicagu dá dělat a vidět... ať to tady využiju na maximum. Na příští týdny tak získávám dost tučný seznam toho, co chci navštívit.

5. Smířená turistka
Kašlu na výčitky, od svých 6-ti let mám pořád nějaké povinnosti a něco/někam/někde musím. Po fakt dlouhé době nemusím nic. Takže balím počítač, vyrážím oběvovat město a taky místní kavárny. S kávičkou, mufínem, případně jiným občerstvením surfuju, bloguju, absolvuju všemožné online kurzy a můžu říct, že se ze mě stává slušný kavárenský povaleč, to je 8 (awesome neboli ósm neboli úžasné neboli 8 :-)

V divadle - Neil Degrasse Tyson

Už pár týdnů máme na dněšní večer v kalendáři nějakou pro mě nic neříkající akci. Jdeme do divadla na přednášku nějakého vědce Neila Degrasse Tysona. V životě jsem to jméno neslyšela, netuším o čem bude řeč a nejpíš asi nebudu ani rozumět, no ale co... máme lístky tak jdeme. Neal mi vysvětluje, že je to známý astrofyzik, děsně chytrý, vtipný a populární v USA. Oukééj, tak se aspoň třeba něco zajímavého dozvím :-)
Jeho přednáška se koná v nejznámějším Chicagském divadle... u vstupu je fronta jak blázen a tabule nad vchodem hlásí, že je vyprodáno. No tak to musí být snad nějaká pecka nebo co?!?

No a jakéže to teda bylo?? Jaké milé překvapení na mě čekalo, když jsem zjistila, že to bude povídání  o tom, jak jde astrofyzik do kina. Jinak řečeno o astro-nesmyslech a astro-nepochopeních ve filmech. Já jako milovník filmů s kosmonaoutistickou tematikou jsem si teda vrněla na sedačce spokojeností. Nemůžu říct, že jsem rozuměla úplně všemu. Ale občas něco jóó... pán byl dost vtipný, měl spoustu filmových ukázek a vysvětloval co-kde-jak-který režisér zblubnul a kde-jak byla řečena jaká fyzicko-astronomická ptákovina :-)

Takže například, jak ve filmu Gravitace vše jakštakš "filmařsky klape" až do momentu, kdy Sandře Bullock ve stavu beztíže nevlaje ofina :-D :-D :-D
Nebo film Titanic. Režisér James Cameron byl tak posedlý všemi detaily ohledně vybavení a vzhledu lodi, že se úplně vyprdnul na jednu z posledních scén, když Kate Winslet leží na vodě, zpívá si a dívá se na nebe... to nebe je prý holý nesmysl, kde se hvězdy ke všemu zrcadlově opakují... No vůbec by si toho mé lajcké oko nevšimlo, kdyby mi to pan nepromítl na obrázku :-)))
No a další a další drobné nesmysly ve filmech jako Matrix, Interstellar, Kontakt, Blízká setkání třetího druhu, Marťan atd. atd. Absolutně to tu nedokážu přeinterpretovat, ale byla to prča :-)

No a třešnička na závěr? => dotazy z publika.

Otázka: "...Pane Tysone, co byste podle Vás doporučil vidět, zkusit, navštívit? Co je na zeměkouli jedinečný zážitek z pohledu astrofyzika?"

ODPOVĚĎ: "Jednoznačně návštěva Icelandu, země ohně a ledu... to byl pro mě zatím nejúžasnější zážitek v životě!"

Wow, můžu jen souhlasit! Ten pán se mi dost líbí! :-)

Zde pro zájemce krátká youtube ukázka o Star Wars.

Jeden měsíc v Chicagu

• Když jsem si na začátku myslela, jak jsem děsně mladá, když se mě v obchodě při koupi vína zeptali na věk... Tak to byl dost velký OMYL! Oni totiž ze zákona tady musí při koupi alkoholu zkontrolovat občanku každé babce/ dědkovi :-D.

• Počasí se tu střídá jak poblbané. Jeden den hezky, druhý den bouřka, pak slunečno ale větrno a kosa, další den pařák 26 stupňů jak v létě, příští den leje jak z konve... Aprílové počasí je slabý výraz, předpověď je třeba sledovat denně, aby člověk tady věděl, kdy má nasadit sněhové řetězy :-)

• Tomu, že je tady v metru zastávka s názvem "Chicago" jsem se smála už před rokem... Jako kdyby se třeba Můstek jmenoval "Praha":) To, že tady ale každá linka metra má svoji zastávku "Chicago", jsem se dozvěděla dnes, když jsem dojela někam doprčic, kam jsem nechtěla:( To v tom teda musí mít pěkný binec!!

• Když půjdete v Chicagu do restaurace, počítejte s tím, že všechny porce jsou tady prostě mega. Dycky se s Nealem děsně rozvášníme a objednáme si spoustu dobrot včetně předkrmu a pak s několika krabičkama jídla odcházíme domů :-)

• Řídit tady asi nikdy nebudu. Na provoz v Praze jsem si zvykala několik let, než jsem sedla za volant. A co tady? Tady není ani předepsaná maximální rychlost!! Ptám se Neala, kolik maximálně může jet na dálnici, on odpovídá, že je to různé... cože?? No že tu žádný limit není a rychlost je omezena pouze značkami, super!

• Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že všichni jsou tady super-milí a super-nápomocní. Přestože jsem paní z té šíleně drahé soukromé školy grafického designu odpověděla, že moc děkuji za prohlídku, ale že na to jejich studium fakt nemám... do hodiny volá zpět, že naprosto chápe a dává mi rady, které další školy by pro mě mohly být dostuplnější. Prý by mi moc ráda pomohla, když jsem tak příjemná a milá mladá dáma :-D

• Ten čas děsně letí, ani mi nepřijde, že už jsem tu měsíc ;-)

Na výletě - Indiana Dunes

Jsem výletový typ. Hledám, kam bychom se vydali na výlet => ven z Chicaga.
Pan Lonely Planet průvodce doporučuje vyrazit do Indiana Dunes.

Já: Zlato, byl jsi někdy v Indiana Dunes?
Neal: Cože? Indiana Jones?
(asi jsem to špatně vyslovila, a tak to znělo jako ten film s Harrisonem Fordem:)
... od té doby je krycí jméno toho výletu Indiana Jones ;-)

Asi hodinu autem z Chicaga podél Michiganského jezera je místo zvané Indiana Dunes National Park.
Indiana = stát Indiana
Dunes = duny (písečné kopce)
National Park = Národní park

Zjednodušeně je to taková hróózně dlouhá a hezká pláž, okolo které se dají dělat procházky až túry v dunách. Vydáváme se tam strávit neděli. Vyrážíme do centra Národního parku a dle mapy vybíráme středně dlouhou a středně náročnou trasu. Počasí božské, výhledy daleké, pláže šumící, lidi přiměřeně málo vyskytující se... Nejvíc nás fascinuje, že tam někde hóóódně vzadu je vidět na druhé straně jezera Chicago! Je to tak maličké, že na fotkách to bohužel není vidět. Ale my to vidíme!! A taky večer ty duny ve stehnech a lýtkách pěkně cítíme! :-)

ZDE PÁR FOTEK

Jak jsem si tento týden šla hledat nové kamarády

Úterý = Clemence
Na speed chattingu minulý týden jsem se seznámila s milou Francouzkou Clemence. Vyměnily jsme si čísla a celý tento týden se naháníme na kafe. Historka finišuje faktem, že Clemence nemůže jít se mnou na kafe proto, že pořádá party, na kterou mě nemůže pozvat z důvodu... "I can't invite many people, sorry!"... (Žeprý nemůže pozvat moc lidí, sorry!). No tak sorry...!

Středa = Stafford House
Už dřív jsem se zmínila, že jsem se neotřele vtírla do úplně cizí jazykovky (Stafford House) na akce pro žáky úplně jiné třídy :-) Přestože tam "nepatřím" přidala jsem se do jejich "meetup" skupiny na internetu a zúčastnila jsem se pár jejich veřených akcí. Můj příběh, jak jsem se ocitla v Chicagu, se zalíbil organozátorovi, a tak dostávám přístup i k akcím neveřejným, yes!!
Tento týden jsem sama doma a ke všemu nemám ani angličtinu, takže hledám, jak všemožně se zabavit. Využívám tedy nabídky této školy a ve středu vyrážím na bowling. A jak mi šlo teda to seznamování? ...no tak si představte skupinu studentů-puberťáků, kteří se znají ze školy a jsou uchechtaní a uječení a jsou děsně cool a hlavně se po sobě plazí a prožívají nejúžasnější prázdniny svého života tisíce kilometrů od domova. Ty nějaká třicítka, co nemá co dělat, nezajímá :-D :-D

Čtvrtek = Tinder (seznamovací aplikace na mobilu)

Tak už jednou jsem měla štěstí a na Tinderu se sešla se super-týpkem-fešákem (kdo nezná naši love story, tak díky Tinderu jsem se seznámila s Nealem :-).
No a tak jsem lehce zaktualizovala profil, že jsem zadaná a že hledám někoho "na kafe"... blá blá... A jdu na to. Je to celkem tragédie, všichni chtějí randit nebo sex. A hele, nějaký Slovák žijící v Chicagu. Taky sice posílá oplzlé zprávy, ale dám mu šanci, když je to krajan:). Jdeme na oběd. Tahám z něho moudra o práci a vízech v USA... Ale jinak je to celkem tragédie, za 3 roky života tady nemá žádné kamarády, pak z něho leze, že má manželku... No nevím, co od toho očekával on, já se loučím bye!

Pátek = Cubs game (baseball)

Nechtělo se mi, kdybych neměla lístek, tak tam asi nejdu. Opět jsem vyrazila na akci žáků jiné třídy. No Cubs vyhráli, tak aspoň nějská pozitivní zpráva :-)

Je pátek, Neal je na služebce mimo město. Stavím se v obchodě pro nějaké dobroty a jdu si sednout na pláž. Hraje tu prima muzička a já mám pocit, jakože jsem někde na prázdninách :-D Večer strávím doma u telky se svýma novýma kámoškama ze seriálu Sex ve městě ;-)

Jak je možné, že v ČR je pivo levnější než voda?

Tak toto video mě dnes pobavilo... (jako bych napsala scénář :-) ... je vidět, že s nedostatkem samohlásek v češtině bojuje více cizinců :-)

Ale musím pochválit Neala, ten se "zmrzlinou" nikdy neměl problém!
Honey, you are so czech-language-talented!! (Zlato, seš tak česko-jazykově-nadaný!!) :-* :-* :-*

Záhada rozluštěna

Rodina Benešova pochází z Tábora v ČR. V roce 1861 Nealův pra-pra dědeček František Beneš koupil lístky na loď, sbalil kufry, manželku Barboru, dvě děti a odjel s nimi do Ameriky, kde ve Wisconsinu začali nový život a kde dodnes pokračuje rod Benishů. Několikrát jsem se Neala ptala, proč jeho předci tehdy odjeli, jaký k tomu měli důvod? Nikdo ale dnes už neví... ovšem Neal na to včera přišel!

Občas se mě Neal ptá na nějaká česká slovíčka, aby trochu pronikl do svého "pra-pra rodného" jazyka :-) Takže když bylo například Pálení čarodějnic, vysvětlovala jsem, že bysme si měli udělat oheň, a tak jsem si zapálili krb. Nebo se mě minulý týden zeptal, jak se řekne česky Thuersday, tak jsem se ho snažila naučit čtvrtek. Taky mu vysvětluju, proč sestra moji neteř Ladušku furt nazývá Ještěrka. Naše oblíbené slovo zmrzlina už umí říct bez problémů (to jste sami mohli slyšet na popcornovém videu :-). A včera to vyvrcholilo, když jsem mu překládala "closed"... říkám zavřeno. Neal se to snažil vyslovit, ale je to děsně složité, pokud je tam ř, č, ž, š, ch, h a pokud je to spojeno ještě s další souhláskou, tak je to konec. Nikdy jsem to moc nepozorovala, ale samohlásek v někerých českých slovech je fakt málo a pak to cizinec prostě nevysloví.

Neal: "Jak se řekne česky closed"?
Já: ... "zavřeno", to je jednoduché.
Neal:  "safešeno"? ... Nejde mu to vyslovit...
Já: opakuju "zavřeno"
Neal: "safšeno? pch, todle se nikdy nemůžu naučit"!
Já: Opakuju... "za-v-ře-no... dyť seš původem Čech, to přece musíš umět vyslovit!" :-)
Neal: "zaveženo?... Jak to mám vyslovit? kde je nějaká samohláska? Proč nemáte ve slovech žádné samohlásky??"
Já: "Jakto? Jsou tam 3 samohlásky... zA-vřE-nO!" :-)
Neal: "Já Ti řeknu, proč moji předci odjeli tehdy do Ameriky!... jeli hledat nějaké samohlásky!!" :-D :-D :-D

Reality v USA

V Plzni bydlet nebudeme. Ani jeden domek jsme tam nakonec nevybrali.

Teď hledáme domy v jiné "lepší" části Chicaga :-)

Takže jak to funguje v USA, když chcete koupit dům? 

=> Každá strana - kupující i prodávající - má svého makléře. Ti spolu zprostředkovávají kontakt a cenové nabídky.

=> Cena je nastavena na minimu, když máte o realitu zájem, dáte nabídku. Za základní cenu vlastně nic nekoupíte, prodávající si vybírá právě podle toho, kdo nahoru přihodí nejvíc.

Takže jak nám to dnes šlo?

1. Vybrali jsme si novou makléřku (ta předešlá nebyla moc nápomocná).

2. Máme 3 požadavky - cenový strop, lokalita, multi-unit (více oddělných bytů v jednom).

3. Makléřka nám posílá 20 domů do e-mailu, vybíráme 15, které chceme vidět.

4. Máme naplánováno celé dnešní odpoledne 15-19h na prohlídky. Ruším večerní program, který nemáme šanci stihnout.

5. Není mi dnes moc dobře, přesto se chystám jak na túru (pohodlné boty, svačinka, voda :-) a vyrážíme na prohlídky... jakože natěšení, že dnes třeba vyberem svůj nový domov, juchůů :-)

6. Přijíždíme na prohlídku prvního domu. Naše makléřka nikde. Zrovna tam probíhá prohlídka někoho jiného, tak se tam vtírneme... domeček ujde. Jdeme dáál.

7. Voláme paní, že už máme prohlídnuto, že se tedy sejdem u druhého domu. Čekáme. Obhlížíme dům zvenku. Až nás zahlídne prodávající makléřka a udělá nám prohlídku. Ta naše opět nikde.

8. Když konečně dorazí, plno výmluv... blá blá... Jedem s ní tedy k třetímu domu, kde máme domluvenou prohlídku za hodinu, cože?? Dřív to prý nejde. Když tam přijedeme, obhlídneme dům napřed z venku a zjistíme, že to nemá cenu na prohlídku čekat.

9. A to je prý všechno... cožeee?? Byli jsme ve dvou domech, jeden jsme viděli z venku a to je vše? Kvůli tomuto jsem zrušila večerní program (přednášku a film o soše pro V. Havla)??? WTF!!!?!?!?
Prý ostatní na žádost prohlídky zatím vůbec nereagovali. Tak já nevím, vložila bych do toho asi trochu víc úsilí neee??? ...Zklamaní jedeme domů.

10. Tak příští pondělí prý repete. Doufáme, že to bude mnohem lepší!!

11. Měli bysme vyměnit makléřku! :-)

Tři týdny v Chicagu

• To byste nevěřili, jaký tu mám problém se svým jménem. Normálně bych řekla, že Pavla je celkem jednoduché odposlechnout i vyslovit. Když se mě ale tadyk kdokoliv zeptá, jak se jmenuju, musím dycky několikrát opakovat jak pro hluchého: Pavla... what?... PAVLA... sorry?... PA-V-LA.... Pí Ej Ví El Ej ...OMG! Je-žišh-marjáá!

• Když Neala honí mlsná, jde a něco upeče, to mě jako sladko-žrouta baví :-) Takže včera jsme měli Apple-páj-večeři. A vůbec v kuchyni je to prostě kouzelník, to já budu muset recept na své zapečené těstoviny ještě trochu vypilovat :-)

• Hotovost tadyk bych zrušila. Všechny bankovky jsou zelené... jak kreativní! A taky mají stejnou velikost, kdo se v tom má vyznat? A to nemluvím o mincích. Ani na jedné není číslo, jejich hodnota je napsána slovy velkostí písma asi jedna. To abych si do obchodu s sebou brala lupu či co?!? Tak to si asi dovedete představit, jak nakupuju a půl hodiny tam u pokladny zkoumám bankovky a mince, abych nakonec podala paní všechno co mám, aby si to vybrala sama :-D

• Takové ty papírky mezi jednotlivými plátky prošůto šunky už jsem viděla i u nás. Ale tady to mají i pro obyčejný plátkový sýr, takže není problém plátky od sebe oddělit... víte co myslím? No já jsem to fakt neznala, asi jsem v Čechách málo kupovala pláátkovéééj séééjra! :-) A to si tak jednou dělám snídani, kousnu do lahodného toustu se sýrem a hele... papírové překvápko uvnitř :-)

• Byli jsme v kině na filmu Sing street - byla to dobrá prča, doporučuju :-)

• Naši historku, jak jsme se s Nealem seznámili, už zná celé Chicago :-) Včera jsem se vtírla na akci "Speed Chatting" (Rychlo-pokec), kterou pořádala jedna jazykovka Stafford House pro své mezinárodní studenty... Příležitost, jak se seznámit, procvičit english a pokecat s kupou lidí během dvou hodin. No a tak všichni samozřejmě chtěli vědět, co dělám v Chicagu a tak jsem to vykládala znovu a znovu a dokola... a tak mám pocit, že už to tu slyšel snad každý :-)