Vánoční koleda

Úterý. Hnusně. Nuda! Tečka.

Neal dnes přišel dřív z práce, zachránit mě...

Žadoním zajít někam na DOBRÉ kafe...a hle příjemná kavárna s krbem přímo u nás v baráku. A mají fakt dobré kafe, juchůů...jsem zachráněna! :)

Večer jdeme do divadla. Oblékám si nejhezčí hadříky, které jsem si přivezla. 

Neal: "Sluší bejby!" 

Já: "Díky bejby!"

Máme dost času, a tak jdeme do divadla příjemnou půlhodinovou procházkou centrem. Všechno nádherně svítí, konečně vánoční atmosféra. Furt někde stavím a fotím. Já nevím, mně se to Chicago prostě líbí víc než NY!

Přicházíme do roztomilého Goodmanova divadla, které má nádech "staré Anglie". A taky že jo, hrají Vanoční kolegu (Christmas Carol) od Charlese Dickense. Šatnu zde asi nevedou, kabát si všichni neseme s sebou dovnitř. Sedáme a já  jdu rychle googlit o čem to je, protože se obávám, že nebudu úplně rozumět. A taky že jó, po deseti minutách úvodního monologu jsem chytla jen..."Uanc apan a táájm (Once upon a time...Bylo nebylo...)...a dál jsem v řiti.

Já šeptám: "Zlato, oni mluví nějakým dialektem?"

Neal: "Jo, britským, je to Dickens!"

Aha! Takže teď už vím, jak vypadá, když se Američani snaží mluvit po britsku. 

Ale jinak to měli moc hezké, scénu a kulisy a kostýmy a krásné měké sedačky a hele ten pán vepředu má srandovní vlasy a proč ta paní za mnou se směje jako když se páří orangutan?...takže tak! O přestávce se jdeme občerstvit. V předsálí pobíhají agentky FBI (rozuměj uvaděčky v černém kostýmku s vysílačkou v uchu, které vehementně usmněrňují diváky ve foyer a u baru). Neal si dává pivo. Nalili mu ho do papírového kelímku, div mu ho nezavřeli víčkem...všichni si nesou zpět do sálu kelímky a preclíky a jiné pochutiny a já si připadám víc jak v kině a to jsem se bála, že jsem málo no-óbl! 

Zpět domů mávnem na taxik a plní vánočního ducha jdeme chrnět (btw Neal má naprostu luxusní obrovskou postel!:)