čtvrtek 24. prosince 2015

Štědrý den

Takže Štědrý den.
Konečně se udělalo hezky, chci se jít projít do města. Jdu se zeptat, jaký je dnešní plán a Neal má pro mě lepší perličku. 
Já: Zlato, co budem teď dělat?
Neal: Což takhle sundat Ti toho kníra?
Já: Cože? (Určitě jsem špatně rozumněla)!
Neal: Mám tady takovou mastičku, na odstraňování chlupů.
Já: Cože???
Mlčím, pak žertem dodám, že jestli nepřestane, tak o tom napíšu na blog!
Neal: Napiš si co chceš, jen Ti chci pomoct.
Takže jsem rozumněla správně, mlčím kroutím hlavou a přemýšlím, jak ho to zrovna teď napadlo?
Já: Co se ti nelíbí na mém kníru? Nech mi můj knír na pokoji.
Neal: Upřímě zlato, nelíbí se mi. Tady v US jsme zvyklí si ho sundávat. Nechci aby se na Tebe dnes někdo díval škaredě.
Aha, a jsme doma! Dnes večer totiž jdeme k jeho rodině na Christmas Dinner.
Dlouho mlčím, co mu na toto mám jako říct? Nakonec mu řeknu, že mám ráda svůj knír, patří ke mně a rozhodně si ho nehodlám teď sundávat, jen proto, že v Americe to dělají všichni! To nám ty Vánoce pěkně začaly!

Do města se projít jdeme, ovšem celá procházka se uskuteční v polomlčení. Ptám se Neala, jestli je naštvaný, tvrdí, že jen blbě spal...vypadá, že vstal prdelí napřed, takže po pár pokusech navázání konverzace taky radši mlčím. Promlčíme celou procházku až domů. 




Jdeme si zabalit kufry a frčíme do Milwuakee. Po cestě chytnem zácpu na dálnici, takže přijedeme s hodinovým zpožděním. V 18h tedy dorazíme do bytu Nealovi maminky, kde je Máma Kathy, sestra Nicole, její manžel Aaron, jejich 3,5 letá Olivia, pak rodiče Aarona - Sue a Tue. Všichni jsou super milí a vřele mě vítají. Já jak jsem celý den utlumená, nemluvím a vlastně jsem i tak trochu nasraná, tak v této naládě přijíždím na první setkání s Nealovou rodinou. Tady bych měla ještě podotknout, že je mi od včerejška furt blbě, takže celý den nic nejím. Takže sedáme ke štědrovečernímu stolu, všichni se baví a jí a já tam sedím a čumím. Cítím se dost blbě, což mi na odvaze moc nepřidá. Asi po dvou hodinách se začnu trochu osmělovat a zapojovat do hovoru. Mluvíme o Evropě, o cestování, o zvycích v Česku a nakonec všechny naučím říct "Veselé Vánoce" :-) no byl to napůl trapas a pak napůl to bylo fajn. Asi bych si představovala od Neala trochu víc podpory, ale oni ti Amíci jsou prostě jiní! Sere pes! Nehodlám si tady kazit svůj vánoční výlet!

PS: v tom šoku jsem na večeři neudělala jedinou fotku :-(



6 komentářů:

  1. Páji, tak ten fousek sundej, když mu to udělá takovou radost :) jsou i horší věci :)

    OdpovědětVymazat
  2. Segra, nedej se :).. Je sice fajn, ze chlap umi rict, co mu vadi (predstav si, ze by neumel a jen by se divne dival nebo mel narazky), ale Nealovi chybel kybl taktu a diplomacie :)..
    Az se spravi zaludek, bude lepsi i nalada, drzime palce.. U nas dobry, vseci Te pozdravujou :)...

    OdpovědětVymazat
  3. Paji, nedej se!!!! do toho Neal nema co mluvit!!!!
    Tvuj blog je naprosto super!!! Bavi me!!!
    Zdravim do Ameriky z Mexika!

    OdpovědětVymazat
  4. Diky za podporu, já a můj fousek se nedáme! ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Pavli, já se zcela ztotožňuji s tím, co říká Tereza P. Nedej se! Píšeš bezvadně, moc mě to baví. Držím palce do dalších dnů v USA, vidím, že vše není jen pohádka. My to probírali, jaká by byla vhodná reakce na takovou situaci, ale ty určitě sama správně odhadneš, co s tím, pa!

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Pavli,mno tak potreti vkladam svuj komentar😊 Se tady smeju pod svuj knir, vcera uz jsem chrnela u bedny, kliknu jeste na tvuj blog a nemuzu se od cteni odtrhnout😊 Pises moc hezky. Je to vtipny a zaroven je citit ze je to taky slusny adrenalinek. Co se tyka knirku, na ten muj me kdysi pred 20ti lety taky upozornil jeden floutek u taboraku😊 No nic prijemneho, ale po zrale uvaze jsem ho nakonec shodila a bylo mi fajn. Chapu ze zde nejde o knirek, proste obrusujete hrany. Tak preju vam obema trpelivost, vzajemne porozumeni a toleranci i kdyz to da treba vice prace😊 No a jak rikas, kdyz tak je to jen dovca za velkou louzi😉 Myslime s elzinou na tebe. Pis pis je to moc zabavne a hlavne o tobe vime. Tady normalka, Radek elzine 24.12. stloukal houpaciho kone a pouzil vetsi silu, takze novy konik skoncil se stribrnou izolackou😊 nastesti vespodu, tak asi tak😊 Pajko myslime na tebe a uzivej kazdeho dne. Al el a dul.

    OdpovědětVymazat