Já: ...To bysme mohli stihnout ještě manžestr...
Neal: Cože?
Já: No manžestr (sakra, to není mezinárodní slovo??), znáš tu látku, co má takové ty vroubky?
Neal: Ne, vůbec nevím o čem mluvíš...
Já: Aha, tak nic... Dovysvětlím později.
Denně řešíme nějaký ten translator nut :)
No takže díky lyžařské půjčovně jsem se dozvěděla, že vážím 155 liber, měřím 5 stop a 8 palců, velikost boty v US 8,5. Skipas+půjčovné celé lyžařské výstroje vč.helmy na den 125$ (to je tak pro zajímavost, mně to přijde dost pálka, wow!).
No nic, jdeme na to...Granite Peak je celkem velké lyžařské středisko. Bohužel sněží jen pár dní (slovy tři), takže je velká většina sjezdovek zatím uzavřena.
Vzhledem k tomu, že Neal stojí na lyžích po třetí v životě, jdeme nejprve na vlek jménem "Santa" sjet si zelenou sjezdovku:) Jde mu to krásně, po několika jízdách se přesouváme na modrou sjezdovku a já se po první jízdě ptám...
Já: Zlato, jak to jde?
Neal: Good, jen mě budou asi večer bolet nohy, jak furt musím držet ten páj...
Já: Páj?
Neal: No jasně, páj (pie)?... Pizza?
Já: Cože??
Neal: (následně ukazuje, jak pluží)...no a jak tomuto trojúhelníku říkáte vy??
...Tak tohle mi přijde zatím jako naprosto nejroztomileší americká věc na světě ;-)...
Po obědě se rozdělíme, Neal se vrátí k Santovi, trochu víc nacvičit obloučky, a já jdu obkouknout všechny ty podle plánku černé sjezdovky, které jsou ve skutečnosti spíš červené. Domů nás zažene až zima. Mrzne neskutečně. Je mi chladno, přestože mám na sobě asi 5 funkčních vrstev vč. dvou ovčích! Večer sedáme k natahovacímu krbu a vyhříváme kosti na další lyžovačku:)
Lyžování v Americe:
1. Nikdo ani nic tady nekontroluje skipasy (to by v ČR asi moc nefungovalo).
2. Smrkací stanice tady mají všude možně, ale v celém areálu nemají jediné hodiny!
3. Sedačky nemají takové to ochranné zavírání, pro mě jako člověka se závratí boží!
4. Přestože je zima jak v mrazáku, jsou schopni furt, pořád a všude servírovat vodu s ledem! (By mi upadly zuby).
Žádné komentáře:
Okomentovat