sobota 26. prosince 2015

Boží Hod

Tak jo, jedeme dál...

Dnes je pátek 25.12. a Amíci slaví svůj hlavní Christmas day. Ráno jdeme k Nealově mamince na 1.snídani. Mně už je líp, protože mám pekelný hlad. Uvaří nám výborné kafíčko (ano, někomu se může zdát, že tady nic jiného nedělám, než že piju kafe :-P )...a ke kafíčku máme "koláči". České kořeny Benešů přivezly do Ameriky recept na české koláčky a dodnes jsou v jejich rodině nejoblíbenějším vánočním cukrovím. Jsou vynikající! Maminka je moc milá, povídáme si a moc ji zajímá, jestli jsem si užila včerejší večeři. Dokonce mám u ní i vánoční ponožku.


Později jdeme k sestře Nicole a její rodině na brunch a rozbalovat dárky. Mají krásný  dům, neuvěřitelně prostorný a světlý, jsem okouzlená! Chtěla jsem Vám to nafotit, ale bylo mi blbé tam šmejdit s foťákem, tak aspoň pár fotek od stromečku:) 



Dárkům letos vládne Star Wars, všichni dostali nějaký ten svetr, pyžamo, deku či filmovou hračku. A nejúžasnější u stromku je samozřejmě malá Olivia, která otvírá všechny ty hromady dárků a neví, s čím si má hrát dřív:) Mě asi nejvíc pobavila dětská plastová servírovací sada, takže Oliviu učím, jak si do pusy nalít kečup a nasypat pepř (rodiče mají ze mě jistě radost:). 
Já jsem dostala zlaté náušnice od sestry, oranžovo-modrý šátek od maminky a od Neala (kromě celého tohoto výletu) sadu sportovního oblečení. Tento muž mě nepřestává překvapovat - zaprvé preferuju praktické dary, zadruhé všechno mi perfektně sedí.
Já jsem Nealovi mimo jiné dala tu domácí slivovici z Trnavy. Když ji ochutnal, tak spokojeně přikyvoval a pak to 10min rozdýchával:)




Večer jsme pozvaní na večeři k Sue a Tew. Celou dobu jsem tak trochu mlčoch. Mezi cizíma lidma jsem prostě vždycky spíš introvert. Plus dost mi dává zabrat udržet, o čem se všichni baví. Takže okouzluju jen úsměvem. Večer v posteli přemýšlím, že jsem asi moc nezapůsobila, ale opět na to kašlu! Protože ani jeden z těch Amíků za mnou za celou dobu nepřišel mě pozdravit, zeptat se mě na cokoliv nebo jinak navázat konverzaci...všichni mě tam v klidu nechali jen tak sedět. Za celý večer se mě Neal 2x zeptal, jestli chci vodu, Aaron jestli si dám bílé nebo červené a pak Sue (paní domácí a hostitelka večera) byla skvělá, několikrát se přišla ujistit, že nemám hlad a vše je oukej! A toť vše, takže jsem si v klídku žahla láhev bílého a vše bylo oukej!!!





Žádné komentáře:

Okomentovat