Jedu flixbusem, takže je to bez telky a bez kafíčka na palubě, ale stejně většinu času chrápu a kdybych chtěla nějakou zábavu, můžu vytáhnout noťas. Co se týká čůrání, jsem většinou držák. Vlastně ty záchodky v letadlech a ve vlacích a v busech prostě nemám ráda... Ovšem když už cesta trvá 7,5 hodiny, tak to prostě vydržet nejde. Vstanu ze své sedačky a jdu to přes celý autobus omrknout. Vezmu za dveře a nejde to otevřít... vidím, že se tam svítí, asi tam někdo je. Čekám minutu... dvě... pět... deset... asi tam sedí nějaký pokakánek. A tak si jdu sednout, že se vrátím později. Čůraní zaspím, ale po půl hodině mě to vzdbudí a už fakt musím, nebo bude nehoda. Ohlídnu se a někdo zrovna vychází ven, jupíí, je volno... než tam dojdu, tak mi tam zas kdosi vleze. No neva, to už počkám!! Paní vyleze přímo přede mnou, takže mám 100% jistotu, že tam nikdo není... a hele ten záchod zas nejde otevřít. Lomcuju dveřma pár minut, až zjistím, že se ta koule musí OTOČIT!! OMG! takže jsem tady předešlý pokus stála 10 minut... všichni na mě čumeli, jak tu čekám na záchod a nikdo mi neřekl, že je tam volno?????!? OMG! No nic, sedám si tam teda... je to děs... frčíme po dálnici, všecko se se mnou hýbe ze strany na stranu a drnčí a... no tak se snažím teda trefit, kam je potřeba... no a teď by to chtělo spláchnout, že? kde je jako nějaké splachovadlo???? já se picnu, zmítám se tam v té mini kabince a hledám tlačítko nebo páčku... nebo kýbl s vodou? Jak to mám doprkna spláchnout? najdu jakýsi neurčitý vypínač... no tak buď to spláchnu nebo si přivolám řidiče, nebo nevím... no vylezu úplně domlácená, ani nemluvě o tom, že po schodech nahoru lezu po čtyřech... já ty pohyblivé záchodky prostě nemám ráda!!! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat