neděle 5. června 2016

Botanická zahrada

Mám novou kámošku Simone z Brazílie. Známe se z angličtiny. Její příběh, jak se ocitla v Chicagu, je ještě lepší než ten můj (ve zkratce => půl roku randila s Amíkem na netu, půl roku spolu žili v Chicagu a těsně před jejím odletem zpět domů se vzali, aby mohla zůstat. Teď je tady, spokojená americká manželka... tradáá :).

Vyrážíme spolu do Botanické zahrady, kam se už pár týdnů chystám. Cesta trvá sockou necelé dvě hodiny... jó, je to dost za městem. Musíme jet na konec metra a pak busem, který má po cestě zhruba 85 zastávek. A tak je logické, že zastavuje jen na znamení. To bohužel zjišťujeme až poté, co se neskutečně zakecáme a skončíme na točně. Milá paní řidička nás naštěstí vezme zpět, vykopne před  vchodem a náš výlet je tak zachráněn :-)

Zahrada je hezká, ale nic extra úchvatného nás tam nečeká. Spíš se procházíme, kecáme a po třech hodinách i s obědem míříme zpět do města. V autobuse si všimnu žluté šňůry, která se táhne podél oken kolem všech sedadel... co to bože je... tady snad vede elektrika, to je dost nebezpečné ne? A ono prd, to je šňůra, kterou se tu dává to znemaní... jakože zatáhnu a někde vepředu to tam cinkne či co... ahááááá :-)



3 komentáře:

  1. takový pěkný parčík, na romantickou procházku jak dělaný... ale starat bych se o to nechtěl, stačí mi to, co máme doma (jinak vrba se chytla, trochu jsme ji zasřihli, bude to strom jak má být :-))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to mám radost, že vrba žije a u Vašeho rybníčku se jí daří! :-)

      Vymazat