Je tu děsné vedro, normální třicítky bez mráčku. No nic na další túru pořizujeme krém s faktorem padesát. Navíc si oblíkám tričko s dlouhým rukávem... jednak abych zakryla spáleniny a taky abych zjistila, jaké to je saunovat se ve svetru... tak nějak se celý den cítím :-)
Každopádně v úterý brzo ráno vstáváme (ehm... rozumějte, že nevycházíme v 11h ale už v 8h) a vyrážíme na jednu z nejnáročnějších ale taky nejkrásnějších treků tady na ostrově. Je to vybudovaná pěší stezka mezi dvěma nejvyššíma vrcholama na Madeiře, takže si dovedete představit profil trasy... napřed furt dolů, dolů a dlouho dolů.... chvilku rovinka... a pak zas furt nahoru, nahoru... béé.... pořád nahoru. Vyblejsknem vrcholové selfíčka a makáme zase zpátky :-) ... dolů, dolů, dolů.... chvilku rovinka a psychická příprava na poslední výšlap... nahoru a pořád nahoru... a už fakt nemůžu, ale su teprv tak v půlce kopce... kurňa Pajda to dáš, nejsi žádná máčka!!! ...a zas nahoru... sakryš tady někde už má být konec ne??... a stá-le do-ne-ko-ne-čna nahoru... až nakonec fakt dorazíme zpět... uff a hurá!!:-) S Terkou jsme naprosto uchvácené, nejen jak jsme si dobře mákly, ale taky ta trasa byla tak nádherná a všude krásné výhledy a mraky pod náma... no neuvěřitelný zážitek!! :-)
Čau, Pajda, tak tuhle turu šla kolegyně z práce a zpátky už nedošla �� Říkala nám s hrůzou v očích, že nikdy nebyla tak hotová a nakonec si musela někde pod kopcem stopnout Madeiřany a dopravit se s nima do města. Šikovný jste! Kozub
OdpovědětVymazatJejda, tož to má kolegyně teda dobré zážitky:-) ... ale jo, bylo to dost náročné, jen pro trénované horaly ;-)
Vymazat