(Ptám se v neděli večer po víkendu na horách).
Lada: “Jak jsme spaly v chatě, to bylo takové dobrodružství”...
Takže já jako stará držgrešle jsem pro náš babinec rezervovala jednu noc v dřevěné socialistické chatičce hned vedle luxusního hotelu Kohútka a ani jsem netušila, jaký to bude mít úspěch. Laduška spala na dvojpatrové posteli, na každé túře (rozuměj na procházce s kočárem max 3km dlouhé) se ptala, kdy už půjdeme domů do chaty a skoro ani nechtěla jet domů, když zjistila, že už tam nebudeme znovu spát... Takže úkol pro příští výlet je jasný... hlavně najít co nejstarší a nejdobrodružnější chatu na spaní :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat