No takže letos opět podnikám dobrodružnou výpravu do Paříže. Vyrážíme se ségrou reprezentovat firmu Kabourek na jednu ze nejdůležitějších entomologických událostí roku. Celé se to koná v Juvisy (na předměstí Paříže) ... jeden den makáme a druhý den máme volno, a tak vyrážíme na výlet do města.
Letos jedeme obhlídnout, co zajímavého prodávají na pařížském bleším trhu. Líbí se nám tu pár věcí, ale ceny jsou dost vysoké... nojo francouzské starožitnosti jsou jaksi trošku jiný level že :-) ... jedeme radši dál. Na autobusové zastávce potkáváme tři Američanky, které hledají stejný bus směr Montmartre jako my. Holky přijely až z Colorada a Havaje, a tak kecáme o jejich i naší cestě... a je to prima... v dešti spolu lezeme nahoru ke katedrále Sacré Coeur... jsou děsně milé... já ty Američany mám prostě ráda, mají pohodovou a přátelskou povahu. Kdybysme s nima šly na oběd, určitě bych mohla jet zas na výlet do JůEsEj :-) S deštníkama v ruce se ale loučíme a vyrážíme na oběd samy. Se ségrou si dáváme opravdickou francouzskou delikatesu => boloňské špagety, haha :-) Odpoledne se jdeme podívat do Muzea módy a závěrečné foto s Ejfelovkou prostě musí být... dycky si myslím, že by mě to mohlo hodit do nějaké příjemné romantické nálady, že Paříž je jako hezká a okouzlující a že se mi tu děsně líbí... bohužel ani tento pohled mi ale dojem z Paříže opět nevylepšil.
Jo, no tak jasně, když jsem tu byla poprvé ve 12-ti letech, bylo to boží, úžasné a zajímavé... pak jsem tu byla ještě dvakrát s různýma nápadníkama na romantický víkend, to jsem to taky vše v oparu lásky děsně hltala, až mi ty srdíčka lezly i ušima. Když už jsem tu ale po 156-té začínám si všímat i méně atraktivních věcí tady. Jako že Paříž je prostě mega, s krásným a malebným centrem Prahy se to tady nedá srovnat. Centrum Paříže je obrovitánské, vedou tu několika-proudové silnice, všude milion lidí a aut, děsný hluk a shon, furt nějaké klaksóny kolem... Fronty všude a na všechno... Metro komplikované plus narvané divnými lidmi... Otravní černoši, kteří se snaží prodat všelijaké nesmysly jsou všude a jsou tak nepříjemně dotěrní, že když mě vzal jeden za rukáv, tak jsem na něm málem vyzkoušela svůj výcvik krav-maga :-) A vůbec ta Francie dost tmavne, bělocha aby člověk tady pohledal!
Z toho plyne jediný závěr, chvílu teď zas sedím doma, aktualizuju životopis a jdu si najít nějaké supr-čupr-príma zaměstnání v klidném městě Zlín... nebo Brno :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat