Čágo Chicágo

Fotbal včera skončil ve 23h. Jedeme z Green Bay rovnou zpět do Chicaga (vzdálenost asi jako Zlín-Praha). Domů dorazíme ve 3h ráno, v posteli jsme 3:15. Nevadí, ráno si můžem pospat, letadlo mi letí až později odpoledne.

Je 6:30, probudí nás nějaký divný pisklavý zvuk, co to doprčic je...? Neal to jde zkoumat a přijde s tím, že je to požární alarm. Jak jsme zblblí, lehnem si zpět do postele a čekáme, až to skončí. Pak nám to dojde... začnem se oblíkat a já přemýšlím, jak teď budu evakuovat ty svoje dva super kufry. Nakonec strčím do kabelky mobil, foťák, tablet, pas a letenku, bez všeho ostatního se prostě obejdu. Z dálky se k nám blíží sirény, hasiči jsou tu do 5min! Sakryš, kde mám bundu a boty, rychléé já tady nechci uhořet!!! ...A pak to najednou stichne. Alarm se vypnul. Ještě nějakou dobu sedíme oblečení a čekáme, jestli se bude něco dít. A nic. Hasiči odjíždí. Planý poplach. Vyslíkáme se a jdeme zpátky do postele, uff... Aspoň k něčemu to ranní cvičení bylo dobré, díky vysokému adrenalinu v krvi jsem totiž šla konečně po několika dnech na záchod :-D (na tomto místě se omlouvám všem, kterým to přijde moc detailní, ale bez této tečky by mi ta historka prostě nepřišla kompletní:).

Po pozdní snídani balím a přeskládávám kufry. Cestou na letiště poprosím svého andělíčka strážníčka, ať mi v letadle drží nějaké prima místečko a hele, prý jestli nechci sedět u nouzového východu, je tam víc místa na nohy, oukééj! Jediná podmínka je, že v případě potřeby musím umět anglicky... "Slečno, mluvíte anglicky?". Jsem úplně vymletá, čumím na paní, jak kdyby byla z Marsu. Zachrání mě Neal, odpovídá za mě: "Mluví, je teď jen unavená." Po zbytek odbavování zavazadel s paní komunikuji, jak nejlíp umím, aby viděla, že letadlo díky mně není v ohrožení ;-) Na letišti zobnem svačinu a loučíme se duhovým dortem.

Tak jo, je čas vyrazit k letadlu, bůhví jaké tam všude budou fronty. A taky že jo, na pasovou kontrolu čekám věčnost, to stejné na rentgen. Pán před detektorem nás přátelsky varuje, ať si nezapomeneme vyndat vše z kapes, protože v případě, že neprojdeme kontrolou, budeme muset na osobní prohlídku, což by nám nemuselo být příjemné. Paní vedle na mě spiklenecky mrkne: "Na nic jiného se celou dobu netěším ;-)"

Oukej, Čágo Chicágo! See you soon! :-*