úterý 5. ledna 2016

Ahoj Praho!

Let byl poklidný se spoutou extra místa na nohy. Až na to, že z toho extra místa se stala průchozí ulička, takže si do mě kopl každý, kdo šel během letu na záchod. Super!

Můj plán je spát co nejvíc.
Stewardka: "Co si dáte k pití?"
Já: "Bílé víno, plíz" (to mě zaručeně uspí).
Stewardka: (Aniž bych cokoliv dodala, bez mrknutí podává i kelímek s vodou a usmívá se ala "to aby vás nebolela hlava":)
Bohužel mě neuspalo ani první víno, ani večeře, ani druhé víno, ani dezert, ani třetí víno... Tendle časový posun je prostě peklo. Do Vídně přiletíme v 8:26, což v Chicagu je teprv 1:26, takže jsme prakticky přeskočili noc. 

Navíc k tomu všemu hodinu před přistáním se se mnou začne bavit paní sedící vedle. Napřed je hrozně milá, prý co studuju:-), ale pak to začne... Věříte v boha? Chodíte do kostela? To mě zajímá, proč mladí lidi dnes už nevyznávají žádné náboženství? Nikdy jste neměla chuť se o tom dozvědět víc? ... atd. atd.... Doprdele néé, teď nechcůů!! Na rozloučenou dostanu od kámošky Džejn letáček "So who is this Jesus, anyway?" Děkuji "Senkjů" a rychle prchám pryč!!!

Přestup ve Vídni je trošku jak v bludišti. Ale nakonec úspěšně sedám do pidiletadla a připadám si jak nějaká selebrita s vlastním tryskáčem :-) Připoutat a šup na ranvej. Zavírají se mi oči, asi budu chrnět. Po 10min, když se nic neděje, otevřu oči a zděšeně čumím ven. Všude kouř, nejde nic vidět, pak teče nějaký oranžový hnus zvenku okýnka... Co to zas doprčic je? Buď hoříme, nebo nás desinfikují před nějakou prasečí chřipkou, nebo já fakt nevím?!? To je jedno, hlavně už ať jsme v Praze, ta cesta je dnes nekonečná!
V tomto okamžiku už jsem doma a snažím se se spaním vydržet až do večera :-)
Tímto moje vánoční dobrodružství přátelé končí.
Díky že jste to prožívali se mnou, posílám Vám všem pusu :-*... těšte se na pokračování v dubnu ;-) Pája


Žádné komentáře:

Okomentovat