Indián a Pilot

Nějakou dobu jsem tomu nechávala volný průběh... "Však ono to nějak dopadne"...
Ale abyste si nemysleli, že na ty chlapy kašlu, tak jsem se teda přihlásila na internetovou seznamku!

Dostala jsem fakt hodně zpráv všeho druhu. Několik kde zájemci psali něco jako ahojík, ahojky, ahojda, čauky, mňauky, mucky, fusky... posílám pusinečku, měj se sluníčkově... blá blá blá. Prosímvás muži, přestaňte šišlat tak nejpozději v 6 letech!!! protože v pozdějším věku je to ta nejmíň sexy věc na vás. My nechceme žádné dětinské šišlouny, ale pořádné chlapy, jasné? :-)

Taky mi přišla jedna nabídka, že pan dotyčný by se rád stal mým (sexuálním) otrokem a že mně jako jeho Paní splní každé přání... fííha, že bych si přála do konce života umývat nádobí, to je totiž moje nejmíň oblíbená domácí činnost :-)

Další zprávy na pokec a na rande a na skleničku a na sex na hotelu atd. atd. atd.

Jeden se mi líbil... takový sympaťák, vypadal na fotkách jako brácha Vinetoua :-) Psali jsme si a bylo to celkem v pohodě a pak jsme si zatelefonovali a vyklubal se z něho děsný vševěda... stihnul mě sprdnout, že v dnešní době bydlím v nájmu... proč jako nemám hypotéku??? a že když su v Brně a rodiče mám ve Zlíně, kdo se o ně jako bude starat??? atd. atd. báj báj indiáne!

Pak tu byl druhý pokus. Pilot. Posílal mi fotky se stíhačkama jak z filmu Top Gun. Zavolali jsme si a bylo to fajn. Tak jsme se sešli. Chtěla jsem se jít najíst... vytáhl mě do zaplivané kavárny, kde neměli žádné jídlo... hmmm.... tak jsem s kručením v břiše pila skleničku bílého a poslouchala, že ti uprchlíci, to je strašné... všichni tady jsme v prdeli, jestli se tu ty černé huby budou roztahovat... a vůbec tady v Brně to není úplně bezpečné, jsou tu organizované gangy, které hromadně kradou auta.... po hodině jsem se omluvila, že už musím jít. Adios pilote!

Prosímvás, nevíte, jak jinak se dá ještě sehnat nějaký ženich? No nic, asi tomu zase nechám pár let volný průběh :-D

Trojčata

Hlásím, že dýně po týdnu žijou!!

Ovšem je to takový závazek asi jako mít psa. Protože jak jsou ty vedra, tak se to musí zalívat každý den, a tak su furt v Brně a až někam pojedu, tak budu muset domluvit nějakou chůvu... protože ty svoje trojčátka přece nenechám uschnout že? :-)

Btw je sobota ráno... povaluju se v posteli, jsem v pyžamu a kdosi chodí po zahradě. A je to tady! Soused se synem, který dělá na terase vyrvál s kopačákem. Chvílu čekám, co z toho bude, jestli se sbalím a půjdu někam pryč... nebo nevím... Su z toho nějaká rozčílená, že mi tu kdosi ruší můj víkendový klid... ale zjišťuju, že soused přišel posekat zahradu, no to je chválihodné! :-) A tak přestávám být naprdnutá, že mě někdo otravuje, ale zvednu se a jdu mu nabídnout pomoc. A tak tam hrabu tu trávu a pan domácí se na mě usmívá, a tak se z nás stávají asi "kamarádi" haha :-)

Dýňová

Z Irska jsem přijela v úterý. Pokud se chcete pobavit, mrkněte ještě jednou na fotky tady :-) Vložila jsem tam i nějaké videa, co jsem po cestě natočila. Nejvtipnější je jedno z lodi, které jsem zapla nevědomě... o to víc je to autentické, když tam křičím, že... nechci umřít ve vodě, protože jsem ještě nic nezažila!! :-D

Dost se mě ptáte, jak se mi bydlí, jak to dopadlo tady s tou zahradou a jestli teda chodím s domácími na grilovačku čico?
No jsem tu měsíc a z toho třetinu jsem strávila v Irsku. Za tu dobu jsem nepotkala nikoho nikde. Buď se tu vyskytuju pomálu nebo se slušně míjíme... zkrátka u mě zatím dobrý. No a taky!!!.... dnes jsem u sebe doma konečně zahájila zahrádkářskou sezónůů juchůůů (kvůli čemuž jsem si tento byteček vybrala že ano:-). Svoje první ladné sázení dýní jsem pro budoucí potomky zvěčnila na tomto videu :-D

Intenzivní dovolená

Na severu je všechno naopak! Nejenže se jezdí vlevo a platí se librou, ke všemu rychlost i vzdálenost je v mílích a stopách a yardech... to je zas zápřah na mozkové buňky! :-)

Ale jsem ráda, že vydat se tááák daleko na sever se vyplatilo!! Následující dva dny je tu totiž nádherně, normálně vytahujem i opalovací krém! Severní pobřeží jezdíme křížem krážem a zkoumáme všechny krásy, které doporučuje kámoš průvodce :-) Dokonce jako super bonus objevujeme místa, kde se točil seriál Game of Thrones, což jako skalní fanynky oceňujeme ze všeho nejvíc... vlastně o ničem jiném nemluvíme :-D

Protože počasí je klidné, opět stavíme stan a odvážně kempujeme. První noc je pohoda... nojo, je čtvrtek večer, jsme v kempu prakticky samy, sprchy jsou furt volné, nikdo nás neruší... prostě pohodička. Jsme tak nadšené, že si pobyt chceme prodloužit, ovšem s údivem zjišťujeme, že na víkend je naše místečko už plně obsazené, a tak musíme stan stěhovat. Platíme další dvě noci a vyrážíme na výlet. Když se večer vracíme, kemp je narvaný. Naproti nám bydlí irská homolkovic rodinka... rádio huláká na všechny strany, homolkovic chlastají a neurvale řvou... homolkovic děcka poletujou všude kolem a z našeho stanu si snad udělali fotbalovou branku čico? Bééé... mizíme k bazénu, kde na uklidnění stahuju sedmičku vína. Ani ta mi bohužel v noci nepomáhá v tom řevu a nepořádku spát... až špunty do uší mě jaksi taksi zachraňují. Po této noci hrůzy jdu ráno na recepci požádat o přestěhování... paní na mě hledí a vlastně mě tak trochu sprdne, proč prý jsem nezavolala Night Watch (noční hlídku)? Copak jsem doprčic mohla tušit, že John Snow byl ve službě?!? (Postava z GoT;)) dál cosi mele... Blá blá blá... přestěhovat nás nechce.... děs běs. Další večer jdeme rovnou sednout k bazénu, jednu noc už to přežijem a ráno balíme. Ovšem jak si tam tak sedíme a dobře se bavíme a pijeme víno... upozorňuju, že kolem nás za celý večer nikde ani noha... tak nás přijde buzerovat jiná recepční, že sedíme v zóně, kde se můžou pohybovat děti a že je zakázáno pít před nimi alkohol a že se máme sebrat a jít si ke svému stanu. Paní je evidentně pěkná kráva, protože si nedá vysvětlit, že my se právě před děckama tady schováváme, protože všechny pobíhají a hrají si kolem našeho stanu. Ne, musíme odejít, a tak bereme flašky a jdeme dělat příkladné alkoholičky do auta. Nemám slov, už se těším, až zítra vypadneme! 

Za týden jsme ujely téměř 2tis.km, z toho 5x jsme spaly ve stanu na zemi... v prvním kempu nebyly vůbec zásuvky, v jednom hostelu lozili mravenci, v druhém lítali moli, v dalším tekla jen vřelá voda a nakonec tento kemp hrůzy... Málem jsem se poblila na lodi, jednou jsem narazila autem do patníku, mám díru v ruce (jak jsem se snažila vyndat kolík ze země) a doteď se mi nepodařilo nahrát na net ani jedno vtipné video z cesty, protože wifi i signál je tu naprosté zoufalství! Včera mi v restauraci naservírovali rybu absolutně bez chuti a dnes zase ochutili krevety s chili a chorizo salámem... no děs... zeleninovou polívku s chlebem, kterou tady nabízejí úplně všude, nechci vidět aspoň půl roku... denně tady prší, bahno a písek mám až za ušima, navíc tu byl o víkendu nějaký sraz traktorů, takže si dovedete představit, jak se mi asi poslední dny řídilo... Tato dovolená zdá se být hodně intenzivní, rozhodně máme na co vzpomínat! :-)

FOTKY

Hajdy na sever

Když jsme plánovaly cestu do Irska, záměrně jsme koupily letenky na červen... prý z celého roku nejmíň srážek. No tak zatím tady chčije každý den, ehm! Předpověď počasí je na jihu ostrova dokonce tak špatná, že balíme saky paky, rušíme celý program, co máme na jihu nachystaný, a jedeme na sever, kde má prý pršet jen občas:-).

Cesta je fakt bombastická, jsme na cestě dva dny, máme za sebou přes 700km a zatím dost prší. No naštěstí jsme furt v autě, takže žádná hrůza. I nocleh opět bůkujem v hostelu, kde máme dokonce sprchu na pokoji, takže luxusíček! :-) ... to si teda myslíme do té doby, než se Terka horkou vodou ve sprše opaří do růžova. Su žena činu, a tak zajdu na recepci,  jestli se ta vroucí voda dá nějak stáhnout? (My tam totiž máme jen takový ten čudlík, jak se zmáčkne a 20sec teče... no prostě to nejde regulovat, OMG!!!). Do chvilky u nás klepe jakýsi pán, že se jde na tu sprchu podívat... vypadá, že k nám přišel z nějakého mejdanu, táhne z něho tři promile a krok má poměrně nejistý. No čtvrthodiny se tam pokouší něco štelovat, chodí furt na chodbu a zpátky, šlape nám v zablátěných pohorkách po bílém koberečku, chvilku si zpívá, chvilku heká, chvilku nadává... no že jsem radši nedržela hubu! Nakonec ho samy vypakujeme, že už je to dobré, že nám to tak stačí, protože on sám je teda vopruz. A pak se jdu do sprchy opařit já :-D

Když přijíždíme na sever, opět prší. Občas mrholí, někdy leje... no zrovna když chceme stavět stan, tak padají trakaře... a tak jedem radši do města na jídlo. Ovšem Severní Irsko už je Británie a my nemáme ani libru, to se jako problém ukazuje hned při placení parkoviště. A tak v dešti hledáme bankomat a pak rozměnit a zpátky k autu... no kdyby bylo na mě, tak se na to už dávno vyprdnu, ale Terka trvá na zaplacení, asi má nějakou intuici... a taky že jo, už tam stojí nějaký policajt a zapisuje si naše auto a já běžím a volám a usmívám se, že teda velké SORRY, že jsme neměly drobné... blá blá blá. No ukecala jsem to... asi svým jedinečným šarmem (zmoklé slepice v sexy zelené pláštěnce) :-D To že jsme pak v dešti další hodinu chodily po městě a hledaly nějakou restauraci... o tom radši pomlčím... nevím, co tady irové jako normálně žerou, my jsme skončily kdesi v kavárně... no comment... Důležité ale je, že večer přestalo pršet!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Jdeme se projít na pláž, kterou máme v kempu... Náááádhernááá!! Takže krásný večer ze severu!! :-)

Romantika jako prase

Irsko je fakt nádherné... zelené kopce... kamenné zídky... ovce... krávy... koně.... romantika, jako prase! :-)

Všude tady mají taky děsně romantické záchody. Tím myslím, že mají obrovské splachovací nádržky, asi tak 2x větší než u nás. Jako ekologické to moc není spotřeba vody musí být obrovská, ale když po sobě potřebujete spláchnout nějaký větší náklad (znáte to), tak není problém :-D

Už máme za sebou jeden horský výšlap na Diamantovou horu, nekonečné projížďky kolem irského pobřeží, středověké hrady, zříceniny a včera jedno z nejpopulárnějších míst v Irsku => Mohérové útesy. V průvodci nás navnadili koupit si výhlídkovou plavbu lodí, a tak bůkujem lístek, i když už z břehu je vidět, že moře dnes není úplně klidné!! Pro jistotu vytahuju kinedryl, kterým se preventivně dopujeme. Celé natěšené pak stepujeme na molu a vyhlížíme kapitána, který přiváží předešlou skupinku turistů. Při nástupu dostáváme varování, že dneska jsou trochu vlny... máváme nad tím rukou a šprťácky se na lodi cpeme do první řady. No řekla bych to asi tak... směrem k útesu to houpe všemy směry tak, že se držím zábradlí jak klíště, bojím se ho pustit i na cvaknutí blbé fotky a modlím se ke svému andělovi strážnému, aby se naše loď nepřevrátila. Z toho houpání je mi i přes pilulku tak zle, že nějaké útasy jsou mi ukradené. Hlavně se to snažím hodně prodýchat, aby se mi nechtělo blít, protože TO by letělo bůhví kam! (Opakuji, že pustit se a opustit místo je prakticky nemožné). Takže tak se slavným lodičkovým výletem! :-)

FOTKY

Dvě princezny trampující

Tak já vás teda nebudu dýl napínat... jsem s Nejkou na výletě v Irsku! :-)

Obě přijíždíme v letním outfitu do deštivé irské patnáctky, jupí! Na letišti půjčujeme auto, což se zatím zdá jako nejvtipnější věc naší výpravy :-)

Z půjčovny máme škodovku oktávku, ovšem logicky s irským volantem vpravo. Jako dá se na to zvyknout, ale neustále musím kontrolovat, jestli už Terku nedřu na levé straně o nějaký obrubník nebo křovisko, mám jaksi tendenci sjíždět k levé straně silnice. Odhad na velikost auta nebo na vzdálenost zleva a zprava je mizivý... ke všemu jsou tu tak děsně úzké silnice, že pokaždé, když proti nám něco jede, zadržuju dech a spouštím v hlavě preventivní motlidbičku. A to ani nemluvím o tom jak furt šlapu na spojku, která neexistuje... půjčily jsme si totiž automat, no je to prdel, haha! :-D

Jinak v Irsku jsou všichni děsně milí. Napřed slečna v půjčovně, ze které se vyklubala Češka žijící v Irsku. Potom pán, který nám předával auto a několikrát (asi věděl proč) s úsměvem zdůrazňoval, že to je DÍÍZL a že tankujeme z ČERNÉHO stojanu!!!! :-) Taky pán v prvním kempu ťukající si ostentativně na hodinky, že jedeme po zavíračce... no pustil nás dovnitř, že máme přijít zaplatit ráno, a když viděl naše unavené ksichty, šoupl nám do ruky i dva žetony na sprchu :-)

Naše výprava má jako vždy charakter "Dvě princezny trampující"... to znamená, máme stan, spíme v kempu, jíme instatní snídani.... ALE... když je hnusně míříme do B&B, kde užíváme luxusu postele, sprchy a tradiční irské snídaně. No co vám budu povídat, za poslední dvě noci furt chčije, takže momentálně jedeme v princeznovském módu a náramně si to užíváme :-D

FOTKY

Dobré ráno

Je čas zase někam vyrazit... hurá na sever! Tam kde je všechno zelené a kde dělají takovou krásnou snídani :-)