Tak třeba ten frajer na fejsbůku (skupina "hledám bydlení Brno"), co mi nabízel krásný podnájem zcela zdarma... prý za občasné "intimní schůzky"...
Nebo kuchař ve vietnamské restauraci... "co si da pani? ...krasna pani... kraasna pani... mne libi moc!... nechce manzela?"
A do třetice dnes v šalině nějaký poďobaný slizoun... čumí... hodně čumí... když vystoupí, laškovně na mě do okýnka mrká... já statečně předstírám, že mě to vůbec nezajímá... až odjíždíme, s děsem v očích zjišťuju, že mi ještě posílá pusu... brrrr....
Takže asi tak je to s mýma ženichama... a už se mě na to prsimvás neptejte!
Pajo, posledni Tve dva clanky jsou vlastne i trochu smutne, ale pobavila jsem se dobre :)..
OdpovědětVymazatTak u čtení tohoto článku jsem se opravdu zasmála :) Vlastně je trochu smutné, na jaké nápadníky narážíš, ale je hezké, že to bereš s humorem. Myslím, že to ani tak nezáleží na městě, když se třeba dívám na byty tady, tak jsou všechny tak nějak podobné, jako spíš na lidech v místě tvého bydliště. A ti jsou, jak se zdá, poněkud zvláštní :)
OdpovědětVymazat