neděle 12. února 2017

Sama doma

Jsem sama doma, a tak vyrážím prozkoumat vyhlášené wellness spa centrum v Brně. Všichni tady o tom básní, prý je to ta nejlepší věc na Brně... oukééj... šak aj ralax někdy mosí byt!

Příjíždím už na 10h ranní, abych se vyhnula davům. U vstupu dostávám hodinky, balím se do prostěradla a vyrážím si užívat nejlepší wellness v Brně. Jako skoro všichni se tu pohybují v plavkách, takže jsem trošku za exota, ale nenechám se odradit... za rohem je vstup do saunového světa, kde se stejně musí všeci vysléct. Jdu, jdu a jdu... sprcha vpravo, sprcha vlevo... hmmm.. jdu jdu...jdu... až dojdu do baru, konec. Kde je sakra nějaká sauna? :-) projdu to všechno ještě tam a zpět až si všimnu lidí co přichází z venku. Sakryš ty sauny jsou jako venku?!? no že by se mi chtělo do té kosy, nemohu říct!... vylezu teda ven (stále jsem zabalená jen do toho prostěradla) a studuju plánek celého areálu... brrrr... zimááá... marně se pokouším najít nějaký puntík či šipku "zde stojíte" ... kuvááá, kam mám jít?!? bradavkama bych přeřízla i ocelovou trubku, a tak se prostě vydávám nějakým neurčitým směrem.... doleva, rovně, doprava, doprava... a hele, tady to sice vypadá jako hobití nora, ale píšou sauna 80-95st. Jsem zmrzlá na kost rychle skočím dovnitř a snažím se resuscitovat. Prohřát tělo mi trvá dost dlouho, ani potit se mi nechce... přesto asi po půlhodině uznám, že by bylo čas na malou pauzičku. Vylezu ven a... někdo mi šlohnul RUČNÍK! omg! Místo ochlazovací sprchy jdu zpět do hlavní budovy, kde na baru žádám náhradu... za poplatek (usmívá se na mě slečna).... vrčím, ale beru, každý kus "oděvu" se mi bude dnes hodit! Jdu si teda konečně dát sprchu... ručník nemá poutko, takže se za dvě sekundy válí na zemi v kaluži... dokelůůů!!! to to pěkně začíná!!!

Neklasám na mysli, sedám do odpočívárny a na druhé kolo vymýšlím lepší strategii. Znovu studuju ten plánek areálu a začínám se trochu orientovat. Vybírám druhou saunu a rychlým krokem se k ní přemisťuju. Tentokrát jdu na jistotu, rychle do ní hupsnu a... hned u dvěří mě do očí praští mega BOBR! Božemůj, paní sedí rozčapená na všechny strany, není možné to nevidět... Jáá nechcůůů.... Radši lehám, zavírám oči a otáčím se ke zdi... chjo! No nic, až se pořádně vypotím, dám si sprchu a lehám si na lehátko. Eště jsem se neoklepala z hlodavce a už přede mou bimbá okovaný PENIS. Prostě se tu producíruje nějaký exhibicionista, kterému tam chrastí kroužky, šrouby, matice... čumím jak puk... co mě tady dnes asi ještě čeká, pomyslím si?!?!

Na třetí kolo vybírám medovou saunu a ta je teda fantastická... až lituju, že jsem ji neobjevila dřív. Ještě si skočím venku do termálních bublinek a mám toho pro dnešek dost.... Navíc se tady začínají scházet davy lidí a to není nic pro mě, nejvhodnější čas odejít. Jdu se osprchovat a balit... dorazím k super-moderní SKŘÍŇCE... a... nejde otevřít! máchám hodinkama všemi směry, lomcuju sama, lomcuju s paní ve spodním prádle, lomcuju se slečnou v županu... a nic. Vydávám se tedy na recepci, kde se tvoří mega fronta... až mi do cesty přijde milá slečna barmanka, které se zoufale svěřuju... Ta vytasí nějaký "hadžime" chvat a najednou jsem vevnitř.... Za 2h 10min cvakám pětikilo a jedu domů.

Po nastudovaní plánku, s trochou nudistické trpělivosti a po nabalení vlastního ručníku, dvou svetrů, dostatku vody a peněz můžu Infinit Maximus vřele doporučit :-D



2 komentáře:

  1. Teda, budu se opakovat.....ale...... jak ty to děláš? :-) Ty seš na takovýhle situace magnet... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako nic jsem si nevymyslela, ale uznávám, že se mi to daří tady na blogu trošku "dramatizovat", aby to bylo pro mé fanoušky zajímavější ;-)

      Vymazat