Dostala jsem cenné rady položit namočený telefon do rýže. Prý by se to mohlo vysušit, a tak už týden trpělivě vakuuju mobil v uzavřené krabičce plné kvalitní basmati rýže :-) Po dobu odloučení s tímto malým přístrojem jsem zjistila, že...
- Závislost na telefonu je hlavně psychická. Takovéto když přijdu ze záchoda a chci zmáčknout čudlík, jestli něco mezitím nepřišlo... aha, čudlík dnes s sebou nemám... není co mačkat, hehe :-)
- Vůbec netuším kolik je furt hodin... musím si asi koupit nějaké cibule (tak nazývala náramkové hodinky moje babička :-)
- Ráno se budím kohoutím zakokrháním... zpravidla později než bych chtěla... ale co nadělat, když žádný jiný budík nemám... jéje, to je ale smůla!! :-)
- Zkontaktovat někoho taky není problém. Když je potřeba domluvíme se e-mailem... v nejhorším přichází na řadu starý dobrý kus papíru, propiska a vzkaz je na světě :-)
- Když pominu, že se teď nemůžu podívat do banky na účet... že ve městě studuju papírové jízdní řády... že musím víc zapojit mozek, když chci něco sečíst nebo odečíst... že jsem tak trochu mimo, když nevím online drby z fejsbůku a instagramu... Toto všechno jsou jen prkotiny, na které po pár dnech zapomínám.... ALE... jediná věc, která mi FAKT HODNĚ CHYBÍ a po které se denodenně prohlubuje můj tik v oku a nekonečný absťák, .... je fakt, že si teď nemůžu nic vyfotit. Však vy víte, že jsem posedlá všechno a všude dokumentovat... a teď si představte, že za poslední týden nemám ani jednu fotku!?!?!?! Tak třeba teď v sobotu jsme byli na výletě na Pernštejně a já vám nemám co ukázat, béé :-((( Trapně vkládám aspoň obrázek z internetu.
Žádné komentáře:
Okomentovat