České Švýcarsko

Jedeme na výlet.

A tentokrát tam dojedu, i kdyby trakaře padaly!!!! (naštěstí nemám své dny.... takže jsme v pátek večer úspěšně v cíli... to bylo strachů Stando, že? :-)).
Bydlíme u Radima na zámku, s Terkou se máme jak dvě princezny. V sobotu vyrážíme na parádní výlet na Pravčickou bránu. Já jsem tam nikdy nebyla, nejvyšší čas ... dokud ten oblouk nespadne :-D
... a pak Pája dostala do ruky selfí tyčku.... a pohádky byl konec :-D

Fotky

Co je dnes nového?

A) Políbil mě žabí princ a stala se ze mě princeznááá.

B) Konečně jsem našla nové kadeřnictví, kde ze mě udělali člověkááá.

C) Mám nový zub.

Cé je správně. Ano, je to zásluha mého úžasného pana zubaře, který dbá na krásu mých selfíček a konečně mě zbavil tmavého zubu - dvojka vlevo nahoře... odteď doporučuji ke čtení tohoto blogu nasadit si sluneční brýle, protože záře mého úsměvu vás prostě oslní! :-D

Luxusní Velikonoce

Pamatuju si, že jako malá holka jsem Velikonoce nesnášela. Ty trapné návštěvy všech kluků z okolí, které jsem ani neznala a kteří příšli jen proto, aby vyfasovali vajíčko nebo čokoládu. Taky bratránek dycky přišel, strašně mě zmlátil, že jsem si týden nesedla, a eště mu to přišlo směšné, že mě může zmasakrovat.
Vy všichni co vychováváte své malé synáčky, můžete jim prosím vysvětlit, že ta idea o "mrskání" má úplně jiný význam než mlátit holky a žadonit o vajíčko či čokoládu??!?! :-)

Moje Velikonoce letos:

• Jeden luxusní tvarohový beránek, domácí špaldovo-žitný chleba, vynikající domácí vajíčková tlačenka, domácí bylinkové máslo s medvědím česnekem, domácí cupcaky s marcipánovýma kytičkama a několik roztomilých zákusko-kuřátek... samé mňamky! :-)

• Jedna luxusní modřina na noze, netuším odkud.

• Jedna malá dračice čoko-Lada, která luxusně zaměstnala babičku a tetu Páju na 200% (...že by tady vznikla ta modřina? :-)

• Jeden luxusní večírek s bratránkem  (jo to je ten, co mě tak mlátil :-) a následná luxusní kocovina po jedné vydařené návštěvě zlínského baru (... ehm... tak možná tady vznikla ta modřinááá??!? :-D)

Jako v Asii

V Číně a dalších asijských zemích se rouška nosí jako módní doplněk. Sleduju trendy, letos letí bílá barva s bílou gumičkou... a navíc je to děsně praktické!

• Hubne se při tom (dorta prostě neprostrčíš :-).
• Není mi zima (pusa zapařená vlastními výpary, božíííí :-).
• Šetřím kyslíkem (naučilo mě to úsporně dýchat, když dávám bacha, abych ten kus papíru nesežrala :-).
• Nikdo neví, jestli se směju nebo mračím (na kolemjdoucí můžu klidně vyplazovat jazyk :-P).
• Když chytnu bacil, doufááááááám, že nikoho nenakazím... ani novorozené mimi!!!

TřicetTři

Za posledních 33 let...

• ...jsem vyhrála jednu výtvarnou soutěž. Bylo to na základce, nakreslila jsem lva za mřížema a za první místo jsem dostala Barbínu s kloubama. To byla tehdy pecka!

• Asi jako osmiletá holčička jsem babičce na chalupě rozbila starožitný kolovrátek. Nikdy jsem se nepřiznala, protože jsem se jí děsně bála. Tak a teď je to venku :-)

• S hrůzou v očích a traumatem na celý život jsem absolvovala několik stezek odvahy, nočních her a strašidelných pochodů na všemožných táborech a dětských pobytech. Dodnes nesnáším horory a strašidelné filmy. Zato některé romantické komedie bych mohla sama reprízovat :-)

• Mám radost, že jsem měla tu odvahu a v 17-ti letech jsem se nechala ostříhat na 1cm ježka. To byla nejvíc bláznnivá a taky nejvíc pohodlná věc mojí puberty :-)

• Potkala jsem spoustu skvělých lidí (vy všichni co čtete tento blog:), taky nějaké hlupáky a nerváky, občas nějaký podivín a taky jednoho autobusového úchyláka, jednoho vlakového úchyláka a jednoho uchyláka ve křoví... všichni byli celkem neškodní, takže bez dalšího traumatu :-)

• Nejvíc na světě jsem si oblíbila nugátovou čokoládu... Kdybyste někdo jeli do Rakouska, můžete mi prosím přivézt pravé Mozartovy koule? (ty co se prodávají u nás jsou normální šméčko, zas nějaký padělek vyrobený pro český trh, smutné!)

Příštích 33 let...

• ...bych chtěla procestovat všechny národní parky Spojených Států Amerických.

• Taky bych chtěla Ladušku a Dianku naučit lyžovat, bruslit, hrát člověče nezlob se, skákat gumu, vzít je na Sněžku a ukázat jim tak nejkrásnější hory v Česku.

• Taky bych chtěla mít odvahu udělat něco bláznivého jako bungee-jumping, let balónem nebo jít na nějakou horskou dráhu... ale myslím, že taková Stezka v oblacích v Dolní Moravě bude letos v létě úplně stačit. Na to ostatní nejdu :-)

• Děsně bych chtěla vyhrát ve sportce, abych už nikdy nemusela řešit peníze a abych si rovnou v Americe začala plnit svůj první bod z tohoto seznamu :-)

• Založím si zahrádku... někde... možná u nějaké chaty, chalupy, domečku? Nevím... prostě někde zasadím hrášek a jahody a dýně, ostružiny a maliny a jabka a hrušky... juchůůů... ale až objedu ty parky!!! :-)

• Fakt hodně bych si přála konečně najít nějakou schopnou kadeřnici, ke které bych šla víc než 1x a která by mi poradila co s vlasama. Protože ta vlana zas tadyýýýkkk?!?!? uááááá béééééé :-)

Je jaro...

Je jaro... všechno se páruje.... prýý se to tak říká či co.

Mno, tak pokud jde o mě, pánské přirození jsem viděla naposledy tak maximálně v sauně. To byl ten super okovaný zážitek... jinak se páruju leda ve snu... jóó denně nějaký erotický sen většinou s nějakým neznámým frajerem či kolegou z práce, OMG! A naposledy se do mě zakouslo jen klíště... fakt nevím, kde sem ho na cestě mezi panelákovým sídlištěm a centrem Brna chytla!! :-)

Eštěže to rozmnožování u nás v rodině zachraňuje ségra. Každým dnem čekáme narození nové posily do Kabourkovic klanu. Prcek si dává na čas, čekáme... a čekáme... už týden navíc a pořád čekáme. A pak to přijde a v noci se jede do porodnice. Jako tetka-hlavní-hlídačka-Ladušky zůstávám doma. Plán je jasný, vypravit ji do školky, pak máknout něco do práce, pak zas vyzvednout... no je toho nějak moc, a tak trošku spěchám, abych to stihla co nejdřív.... a zabouchávám dveře od bytu a pak se snažím zamknout a ono to nejde... doprčííííc, já jsem si nechala zevnitř klíč v zámku!!! Panebožééé, toto se fakt může stát jenom mně a zrovna dnééés když rodíméééé...uáááá! No nic, napřed jdeme do té školky, zabouchnutý byt budu řešit potom... šak ono to nějak dopadne, jako vždy :-) Když se vrátím ke dveřím, cloumám všemi směry, klíčem šermuju, dělám kouzelné chmaty a nic. Prostě se do bytu nedostanu. No tak nic, píšu zprávu Honzovi, jestli ho něco nenapadne... neozývá se, asi zrovna rodíííí. Volám sos zámečníka... no jo paninko, to beze mě asi nepůjde, přijedu vám to otevřít. Představuju si, že pán bude muset přeříznout dveře vejpůl... a ono prd, udělá kouzelný chmat se dvěma šroubovákama a do 2 min otevírá dveře! Čumím jak PUK! Takto jednoduše se dá dostat do bytu?!?!? No nazdar, ode dneška se zamykám na deset západů a ještě pořizuju petlici!!

A pak se to stane... je na světěééé... naše nová myslitelka Dianka :-*