Kabinky

Panebože, to opravdu ještě nikdo nepřišel na to, že ve zkušební kabince musí být zeštíhlující zrcadlo min. tak o 1 až 10 cm a přítmí?!?!? Dycky tam přijdu, chci si zkusit nějaké oblečení a můj zadek se nevejde do žádného zrcadla! Ze všeho mi lezou špeky a navíc mám všude fleky a pupínky... protože to světlo je tak ostré, že by se pod ním dala udělat operace tlustého střeva, omg!!  Takováto špatná kabinková atmoška mě vždycky donutí jít domů s prázdnou a navíc mám zase pocit, že prostě musím jít ten zadek vyběhat...

... a tak teda jdu. Nechávám se inspirovat touto kráskou, která vstane klidně v 5h ráno, aby si každý den stihla jít zaběhat. A tak teda vstávám aspoň v 7h, oblíkám se do sportovního a jdu. Vybíhám na novou trasu dozadu k jablkovému sadu. Napřed si pochvaluju, že tu není ani noha, načež pak si říkám, že kdyby mě tady někdo přepadl, znásilnil a zahrabal, tak mě nikdy nikdo nenajde... opravdu hodně pozitivní myšlenky po ránu, haha :-) První dva pejskaři mě nepřepadli, ani ti dva individuové u traktoru... pro jistotu zrychluju, kdyžtak jim uteču, haha. Pak běžím kolem bezďáckého doupěte. Tyvady to jsem si teda vybrala trasu, jsem docela ráda, když se ocitám zpět v civilizaci. No nic, domů přibíhám s bolavýma ušima, protože jsem nenašla čepici a na nohách mám asi tak 5kg bahna, no to si zase někdy přivstanu teda! Nebylo by lepší předělat ty kabinky? :-D