Milý Ježíšku...

...Vzhledem k tomu, že můj Pan Šoustal (viz.předchozí článek) je někde v nedohlednu (asi se přede mnou schovává čico)...moc ale moc bych si k Vánocům přála aspoň nějakého mazlíka! Nemusí umět vařit, nemusí to být kutil, nemusí ani mluvit, hlavně když bude mít velké srdce a když bude parádně měkoučký... třeba nějak takto :-)))

Na památku

Tak a je to tady! Poprvé někomu potřebuju seriózně nadiktovat svoji novou adresu.

On: "...A kde bydlíte? Jakou máte adresu? Kam si pro to můžu přijet?..."

Já: "Ehm... nóóó... jak bych to.... Brno Starý Lískovec... ehm.... a ulice... no... Šoustalova 9!"

On: "Prosím?..." 

Já: (doprčic, fakt to musím opakovat?) "... Šou-sta-lo-va 9... ano slyšíte dobře!..."

Přátelé, tímto vítejte u brněnského historiského okénka. Pojďme se podívat zpátky do minulosti na to, kdo to byl onen pán... slavný Šoustal.

Antonín Šoustal (1890-1919)

Lískovecký občan, který padl jako příslušník čs. legií v Rusku na bojišti 1. světové války.

No vida, tak to bych ode dneška asi měla každý večer na památku tohoto bojovníka zapálit svíčku čico? ... i když upřímně... radši bych ve večerních hodinách jméno tohoto pána oslavovala úplně jinak ;-)

Malá Fatra

Když jsem se vrátila z Madeiry, tak jsem prohlásila, že do příští dovolené su doma a už nikam nejedu! Ehm... tak... vydrželo... mi... to... celý... jeden měsíc! :-)

Malá Fatra. Terka. Krásný podzim. Jánošík. Malý Rozsutec. Halušky. Velký Rozsutec. Kapustnica. Velký Kriváň. Korbáčiky. Chleb. => Boží kombinace na víkend!! :-)

Mákly jsme si pořádně... vyškrabat se na Velký Rozsutec přes Jánošikove Diery... pro mě výkon asi jako uběhnout maraton... nebo já nevím, proč mě teda tak děsně bolí nohy? Eště dnes v práci chodím, jak kdybych měla mezi nohama balón :-D

Jsem zpět

Po týdnu rýžového vysoušení jdu pro jistotu ještě do mobilového servisu, kde si nechám telefon odborně vysušit... jakýmsi ultrazvukem čico. Po pár dnech je hotovo a prý vše funguje jako dřív... ani není potřeba žádné nové součástky... prostě božíííí!!! :-) Nakonec to dobře dopadlo a pokud by se vám stalo něco podobného... tak prsimvás.... co nejdřív telefon vypněte, v žádném případě ho nazapínejte ani nenabíjejte, dokud nebude znova vysušený!! Radím tak na týden uzavřít do krabičky plné rýže, pro jistotu hodit ještě vyčistit na ultrazvuk a to by pak mohlo mít podobný HappyEnd :-)

Další novinka... mám nového souseda. Vedle mojeho bytu je taková malá garsonka, kde se na začátku měsíce nastěhoval nějaký týpek. Ještě jsem ho ani neviděla a už mi leze na nervy! Všechno tu jde totiž děsně slyšet... a on má dlouho do noci puštěnou telku a taky furt chrblá jako tuberák.... béééé... zrovna teď, když jsem se tu začala zabydlovat... když jsme se s domácíma "zkamarádili"... tak se tu nastěhuje nějaký divno-muž, který si klidně v 5h ráno přijde z kalby nebo z šichty... pustí si telku a pak trochu zachrblá, aby náhodou někdo v baráku nespal moc dlouho... áááchjóóó :-(

No a na závěr skromné foto, protože aj já se chcu pochlubit, že umíme sbírat plné koše hřibů :-)

Týden bez telefonu

Dostala jsem cenné rady položit namočený telefon do rýže. Prý by se to mohlo vysušit, a tak už týden trpělivě vakuuju mobil v uzavřené krabičce plné kvalitní basmati rýže :-) Po dobu odloučení s tímto malým přístrojem jsem zjistila, že...

• Závislost na telefonu je hlavně psychická. Takovéto když přijdu ze záchoda a chci zmáčknout čudlík, jestli něco mezitím nepřišlo... aha, čudlík dnes s sebou nemám... není co mačkat, hehe :-) 

• Vůbec netuším kolik je furt hodin... musím si asi koupit nějaké cibule (tak nazývala náramkové hodinky moje babička :-)

• Ráno se budím kohoutím zakokrháním... zpravidla později než bych chtěla... ale co nadělat, když žádný jiný budík nemám... jéje, to je ale smůla!! :-)

• Zkontaktovat někoho taky není problém. Když je potřeba domluvíme se e-mailem... v nejhorším přichází na řadu starý dobrý kus papíru, propiska a vzkaz je na světě :-)

• Když pominu, že se teď nemůžu podívat do banky na účet... že ve městě studuju papírové jízdní řády... že musím víc zapojit mozek, když chci něco sečíst nebo odečíst... že jsem tak trochu mimo, když nevím online drby z fejsbůku a instagramu... Toto všechno jsou jen prkotiny, na které po pár dnech zapomínám.... ALE... jediná věc, která mi FAKT HODNĚ CHYBÍ a po které se denodenně prohlubuje můj tik v oku a nekonečný absťák, .... je fakt, že si teď nemůžu nic vyfotit. Však vy víte, že jsem posedlá všechno a všude dokumentovat... a teď si představte, že za poslední týden nemám ani jednu fotku!?!?!?! Tak třeba teď v sobotu jsme byli na výletě na Pernštejně a já vám nemám co ukázat, béé :-((( Trapně vkládám aspoň obrázek z internetu.